Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrajú:
Alena Mihulová, Jiřina Jirásková, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, František Husák, Jiří Růžička ml., Otto Lackovič, Vladimír Hlavatý, Bořivoj Navrátil (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
O škole života, jeho strastech a krásách vypráví český psychologický snímek. Hlavní postavou je mladá začínající zdravotní sestřička Marie Sahulová, která je po maléru v nemocnici - do internátu si přivedla tajně chlapce, přeložena do venkovského zdravotního střediska, kde společně se starým lékařem a svéráznou zdravotní sestrou musí v drsném prostředí zanedbaných vesnic padesátých let objíždět pětadvacet vesnic a řadu samot. Průvodkyní, která ji osobitým způsobem zasvěcuje do praxe i úskalí soukromého života, se stává zdravotní sestra, moudrá a zkušená žena, které nikdo neřekne jinak než babi. V mozaice každodenních starostí a více či méně vážných lékařských zákroků Marie dozrává a nachází smysl své práce a života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (161)
Příběh o začínající sestře Marii (půvabná Alena Mihulová) na venkově v 50. letech 20. století, která hledá jednak lásku a sex a jednak smysl života. To první po malých peripetiích nachází v Petroví (Ondřej Vetchý), to druhé nakonec ve své práci v prostředí, kam jí osud zavál a v níž se cítila poprvé v životě potřebná. Její mentorkou se stává její kolegyně, zvaná babi (dobrá Jiřina Jirásková). Další zajímavé postavy: sanitář Arnošt (dobrý Oldřich Vízner), venkovský doktor (František Husák) a primář Ševít (Bořivoj Navrátil). A tak nakonec mladá dívka i přes počáteční nářeky nachází své místo v životě a konečně se cítí šťastna. ()
Zablácené prostředí pohraničního zapadákova padesátých let je kulisou černé komedie o dvou zdravotních sestřičkách, nenaplněných láskách a zcela všedních věcích všedního života. Karel Kachyňa po filmu "Pozor, vizita!" opět sáhl do bibliografie Adolfa Branalda a natočil film v podobném stylu. Když se spojí režisérský um Karla Kachyni a herecký um Jiřiny JiIráskové a Aleny Mihulové nic jiného než kvalitní film vzniknout nemůže. ()
Sestřičky v Kachyňově tvorbě nijak zvlášť nevyčnívají, ale také zdaleka nepatří k jejímu průměru, ale spíš k tomu lepšímu. Proto mi dost mrzí poměrně nízké hodnocení. Film stojí na stabilním scénáři a neutěšené atmosféře tehdejší kolektivizační doby, kterou ještě umocňuje nevlídné počasí. Ale to jsou bezpochyby klady a nikoliv zápory. K tomu jako kontrast běží obyčejný, ale hezký příběh mladé dívky, která prožívá první kroky do života se všemi starostmi a láskami které život přináší i v lepších a horších časech než byly tehdy. Jiřina Jirásková jako by hrála sama sebe a svojí hereckou i lidskou moudrostí je oporou jak začínající mladé sestřičce, tak i začínající mladičké Aleně Mihulové. Něco končí a něco začíná…v tom je hlavní síla filmu! ()
S odstupem času od tohoto věku mi přijde velice úsměvné, jak se snaží ten mladý podkoní přesvědčit Marušku vyznáním lásky k pohlavnímu styku slovy: "šíleně tě miluju", ato již po pár dnech setkání + tak 5 větách rozhovoru. Ale ani jednomu to nepřijde divné. Náboj, který získávám vždy na konci filmu a díky němuž se vždy znovu ráda na Sestřičky podívám, je Maruščino sebepřijetí, osamostatnění a vybojování si svého místečka ve světě i práci. ()
Jiřina Jirásková jasně nejlepší, co nám tento Kachyňův film nabídl. Naivní Alena Mihulová si však rovněž nevedla vůbec špatně, leč její hloupoučká postava byla spíš k smíchu, ale co už. Nejvíce mě však dostalo on drsné prostředí venkova, ona špinavost – statek kde se to těhotnýma jenom hemžilo – no taková už byla doba a režisér nám to ukázal v celé své kráse…Kritici se mohli posrat… ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (21)
- Jiřina Jirásková (Babi) a Alena Mihulová (Marie) držali počas natáčania filmu vajíčkovú diétu, vďaka čomu schudla každá tri kilá. (Raccoon.city)
- Při natáčení se poznali Karel Kachyňa a Alena Mihulová. Svůj vztah tajili deset let, poté se vzali. (M.B)
- Automobil využitý při natáčení tohoto filmu ve skutečnosti není sanitka, ale „civilní“ verze Škody 1200 STW dost neuměle nakamuflovaná jako sanitní vůz. Hlavní odlišností obyčejného STW od sanitní verze je délka vozu (sanitka byla delší), zadní vrata se u sanitky otevírala dolů a ne do boku, jak je to několikrát vidět ve filmu, a kříž nad čelními skly byl na skutečných sanitkách ve formě navařené „kapličky“, ne jen namalovaný. Dobře je také vidět lišta na připevnění jednořádkové SPZ, kterou se filmaři neobtěžovali odstranit, a rovnou na ni namontovali žlutou, dvouřádkovou tabulku, používanou tehdy u sanitních automobilů. SPZ naopak dobově odpovídá ději filmu. (MIK0cz)
Súvisiace novinky
Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011
Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (viac)
Reklama