Dark

Stranger Things, seriálových 12 opic a libovolné severské krimi měli dítě jménem DARK. Na verdikt, jestli je to jenom chatrný hybrid nebo pospojitý zázrak beroucí si ze všech zmíněných to nejlepší, si ale budeme muset počkat do příští sezóny. První je pro ni totiž nakonec asi jenom povedeným prologem, který se sotva dotýká povrchu. Zatím ale především atmosfericky a audiovizuálně naprosto špičkové. (13.12.2017)

Takový ambiciózní počin bych tedy od Němců fakticky nečekal. Rozhodli se přijít s námětem cestování časem, což se může na první pohled zdát jako téma, které bylo již v minulosti v kinematografii omílano nespočetněkrát, ale povedl se jim malý zázrak....Dokázali to tak zatraktivnit, že mě to chytlo již zpočátku. Trochu nechápu srovnávání se Stranger Things, jak už napovídá název, tak seriál Dark si zakládá na temném pojetí, hutné atmosféře a civilních hereckých výkonech, u kterých se mnohdy zmůžete jen na to říct: WOW...Nepočítejte zde s nějakou komediální rovinou, to musíte hledat jinde....U hereckého ansámblu bych se mohl rozepsat na velký počet řádků, protože tolik superlativů by dohromady dalo slušné množství textu...dělat to ale nebudu......jen tedy musím pochválit lidi zodpovědné za kasting, neboť ti odvedli neskutečný kus práce (to prolínání časových rovin roku 1953, 1986 a 2019 s sebou přineslo i problém vybrat pro některé postavy jejich mladší nebo starší já, a to se jim povedlo přímo náramně....smekám klobouček). Na poli všech deseti dílů mi bylo jako divákovi předhozeno mnoho otázek, a na všechny se odpověď nedostavila. Už jen kvůli tomu nemohu dát plný počet hvězdiček. Jsem si ale skoro na sto procent jistý, že tyto zbylé příběhové otazníky zodpoví druhá série, v kterou vkládám po zkušenosti s jedničkou obrovské naděje. 83 % (29.03.2020)

V Německu se rozhodli udělat své Stranger Things líznuté Návratem do budoucnosti, aniž by tvůrci pochopili dvě základní esence úspěchu svých vzorů - humornou nadsázku a dobře napsané, chytlavé a živoucí postavy. Dark má sice do detailu vymyšlený (možná až přemyšlený) princip fikčního světa, kde se cestuje v časem na několika rovinách, nicméně ve chvíli, kdy zde není jediný skutečně zajímavý charakter, který by byl definovatelný více než dvěma rysy, divák z toho stejně moc nemá. O nadsázce pak nemůže být řeč vůbec, v souladu s názvem je celá první série jednou velkou bezvýchodnou a depresivní temnotou, která se tak moc snaží být osudová, až je chvílemi nezáměrně úsměvná. Ke konci jsem si říkal, že ještě jednou uslyším, že "Alles ist mit einander verbunden", asi vypínám. Kdyby ona zmiňovaná temnota aspoň nebyla tak šíleně artificial. Dark je audiovizuálně vypiplaná podívaná, za kterou evidentně stojí chytří lidé, kteří nad vymýšlením scénáře strávili spoustu času. Ale co naplat, když je celá ta pracně budovaná atmosféra natolik nepřirozená, nepřijde mi možné se do ní skutečně vnořit. 1. série: 50 % Okej, tak po druhé sérii už ten fenomén začínám trochu chápat. I když je to pořád šíleně repetetivní jak v obsahu, tak ve výstavbě jednotlivých epizod, člověk skoro až začíná mít pocit, že je to tvůrčí záměr. Aby se divák cítil ve stejném osudném kruhu, ve kterém jsou lapeny (furt extrémně nezajímavé, ale to už se asi nezmění) postavy. Sice je to za mě trochu lame tvůrčí záměr, ale who am I to judge, že? Audiovizuálně je to v některých chvílích neskutečný žrádlo, sice ten koncept "v každým dílu deset minut před koncem pustíme padnoucí song a do toho prdneme osudovou montáž" je tak důsledně využívaný, až je to funny, ale u God's Whisper nebo My Body is a Cage mrazí tak nějak z principu. Takže jo, sice furt nejsem fanda, ale teď už ani apriori hater, protože Dark opravdu má jakýs takýs potenciál na to stát se popkulturním fenoménem. 2. série: 75 % Doufal jsem, že kvalitativní růst bude pokračovat i v závěru, kde ale Dark místo toho spíš zůstal přešlapovat na místě a utopilo se ve své u publika nejsilnější zbrani - časových paradoxech. Ať mi všichni ti zatvrzelí milovníci přestanou věšet bulíky na nos, jak to do sebe krásně zapadá. Zapadá jasně, ale smysl to už nedává pražádný. Stále vizuálně krásná monotónní time-travel bublina, po jejímž konci si člověk s nostalgií zamáčkne slzu při vzpomínce na LOST. Tolik hejtu tenkrát, jen aby se dnes vynášelo do nebes todle... 3. série: 55 % (27.07.2020)

Dlouhý odmlky mezi sériema mi sice k pochopení takhle komplexního příběhu zrovna nepomohly, ale nějak jsem to přece doklepala do konce (asi budu muset stejně mrknout na pár explained videí hmm). První dvě série absolutní mrda, dokonce mě přiměly změnit pohled na německou kinematografii (do prdele, teď mám chuť kouknout na německý lidl filmy, tak to tě bůh). Starý dobrý cestování časem, to jsem přesně potřebovala na vyplnění prázdný díry v duši. Bála jsem se, že to potom v další sérii pěkně doserou (ještě ty paralelní světy do toho), ale ono to vlastně všechno vyšlo docela dobře a dokonce to na konci zapadlo do sebe (trocha oleje by sice neuškodila, aale co - dře to, ale jde to že?). Třetí série i přesto bohužel od těch předchozích vypadá jako něco úplně jinýho, prostě už to nemělo tu pěknou atmosféru prvních dvou, a mám pocit, že to místy docela přezdobili. Vzali si toho moc na talíř, ale na konec to přece jenom nějak přežvýkali a dokonce z toho vzniklo smysluplný dílo. Hodnocení: to byl dobrej pocit zase si jednou zacestovat časoprostorem ááách jo/10 (24.07.2019)

Velice dobře zpracovaný německý seriál, který sice začíná mysteriózně, ale později jde především o cestování časem, takže se z toho stává klasické Sci-Fi. Atmosféra i hudební doprovod je na jedničku. Scénář u první i druhé série občas hapruje, ale na druhou stranu seriál vůbec nenudí a člověk nadšeně očekává, kolik mu toho autoři zodpoví ve třetí sérii... Druhá série je naprostý mindfuck (časové osy - zejména linka z budoucnosti); možná právě proto mě baví ještě o něco více než ta první:-)). Hodně silné 4 hvězdy (i po třetí sérii). Němci umí překvapit! (17.03.2020)