Miesto pri mori

Ano nebudeme si nalhávat je to typická oscarovka viděno pohledem akedemiků. S pohledu žižkovského pepíka se jedná o poměrně nešťastný nepříliš přehledný způsob vyprávění (např. otec Leeho ? ) na druhou stranu musím přiznat, že mě ten způsob vyprávění přesně seděl do celkové atmosféry filmu. Co mě nesedělo byla houslová hudební vložka, to přesně film posunovalo do kategorie "musím získat nominačku" , ale snímek má i silný scény to ne že ne (policejní stanice ) a Casey mě přsvědčil, že herecky netragédí /scéna - dialogovka se ženou na chodníku/. Byly tam jak emotivní lomcováky, tak trošku natlákovka na pilku. (01.02.2017)

,,LEE, NIKDO NEDOKÁŽE POCHOPIT, ČÍM SIS PROŠEL“… /// Údržbář z Quincy a jeho životní příběh. Rodinná rozborka nudnýho chlápka, co si posral život a teď získal šanci na budoucnost, která má smysl. Drama plný zlomenýho srdce, který mě nerajcuje. Affleck má celej film jeden výraz a celý je to jakože smutný a zaměřený na vydolování emocí ze všech koutů mýho těla. Film pro náročnýho diváka, kterej dokáže ocenit utrápený ksichty. (A nedej bůh! se v nich i pozná.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem dramaticky založená osoba. 2.) Rozrajcuje mě úmrtí v rodině. 3.) Thx za titule „.C-Max.“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.02.2017)

Manchester u moře není úplně vesnicí, kterou bych chtěl navštívit a to přitom jinak podobné oblasti mám docela rád a vysloveně je vyhledávám. Jenže co naplat s lidmi, kteří se tváří, jak kdyby už dva roky zobali neurol a přežívali v takovém prazvláštním vakuu nicoty. No a v tomhle světě se zakořenil Casey Affleck, kterej asi chce zvěčnit nominaci na Oskara, protože je nejdivnější z nejdivnějších a v některých scénách vysloveně přeskakuje s emocemi jak blecha z chlupu na chlup. Je to škoda, za jiných okolnosti by tenhle film nebyl špatnej. Jenže nekonečná délka a divné chování lidí dobrej film prostě neudělá a pár zajímavých scén to taky bohužel nezachrání. (21.02.2017)

Sranda, že v cca rovnakom období prichádzajú do kín dva americké filmy, ktoré predstavujú absolútny protipól ako kvality, tak toho, čo si predstavujeme pod pojmom typický americký film. Okrem MBTS mám na mysli samozrejme to sado maso pre teenagerky. Vykalkulovaná kravina bez psychológie (no nevidel som to, ale tak čo si budeme nahovárať) verzus mikroskopicky prepracovaný portrét vyprahnutého človeka. Preto porovnávam, pretože oba nemajú viac menej poriadny dej a aký to môže byť vo výsledku rozdiel. Inak teda MBTS má perfektne zmotivované časové skoky, čo som osobne vnímal ako poukázanie na to, že život má síce začiatok, stred a koniec, ale v konečnom dôsledku nie je nejakým súvislým príbehom a preto ani tento film nemá poriadny koniec. Ono kde ho v živote okrem smrti nájsť, že... (05.03.2017)

Proč vlastně a z jakého důvodu se hrdina odmítá vrátit, ač jej bratr ustavil poručníkem svého syna – teenagera přebíjejícího zármutek v postelích spolužaček, vyjde najevo postupně v pasážích z minulosti. Pravda je, že Lonergan nadělil svému hrdinovi snad nejhorší možné trauma, nejtěžší výčitky svědomí s nejhrubším citovým vydíráním. Ale pravda také je, že i vypjaté reminiscence buduje bez kudrlinek mlžných oparů, zdrženlivě, prozaicky. (14.12.2020)