Miesto pri mori

V jistých ohledech je to výborné, ale po dosledování se mi nabízí otázka: "a co dál". Připadal jsem si trochu, že sleduji 3 díly výborného seriálu od HBO, ale tak někde uprostřed sezóny. Chybí mi pointa, něco. Vyšumění děje je pro mě pointa problematická. Každopádně herecky i scenáristicky výborné. Hlavní postava je skvělá. Hudba je ovšem problematická taky. Do nejvypjatějších okamžiků jsou použity příliš profláklé klasické skladby (a do toho vůbec nejvypjatějšího použijí tu vůbec nejprofláklejší - "Albinioni" Adagio), za mě to nebylo dobré řešení, a původní hudba mi připadala, že ji nahrál někdo, kdo neumí hrát na piáno. Asi to byl záměr. Spousta nezodpovězených otázek, ale v době sledování je to i přes civilní tempo zábavné a snesl bych to i mnohem delší. I když možná ne tedy v kuse, ale jako ten seriál :-) (01.02.2017)

Niektoré chyby, ktoré človek urobí, sa už nikdy nedajú napraviť. Môže sa len s nimi naučiť žiť, ak to dokáže... Tento film nemá žiadnu chybu, je dokonalý. Námetovo veľmi silné, inteligentne napísané a dramaticky priam majstrovsky spracované. Každá jedna scéna vo filme tu má svoje miesto a spôsob akým sa celý príbeh postupne pred divákom odhaľuje prináša veľký pôžitok. Dokonca toto je snáď prvý film, kde mi C. Affleck nevadil, ba skôr naopak, mám dojem, že si práve strihol svoju životnú rolu. Postavu utrápeného Lee Chandlera zahral priam ukážkovo, klobúk dole. Tu je škoda niečo ďalej písať, treba len vidieť. Filmový zážitok ako hrom, za poslednú dobu určite. (14.02.2017)

Snímek, který tu dlouho nebyl. Skoro 140 minut dlouhý film o bolesti, emoční vnitřní destrukci a velké ztrátě. velice silný casting herců, i v menších rolích, vládne filmu od první do poslední minuty. Casey Affleck naprosto zasloužený Oscar. Co je pro mě na filmu nejzásadnější je otisk reality. Kenneth Lonergan dokázal do jednotlivých situací i dialogů vložit civilní texty, okamžiky trampnosti, které nikdo nechce zažívat, ale prostě se stávají, a také černý humor. Místo u moře je díky těmto prvkům velice obtížně opakovatelný zážitek navíc dotvářený vážnou hudbou často používanou v celé řádě jiných snímků. Proč však Místo u moře nedostane 5*? Chybí mu mrazivý závěr, je to vlastně jen neskutečně dobře napsaný a zahraný film, jemuž chybí okamžik, kvůli kterému bych ho chtěl vidět víckrát nebo považoval za klasiku. Je to silný film o lidských příbězích, které nebývají procházkou rajskou zahradou a kde malé chyby mohou způsobit velké škody. (02.04.2017)

Manchester chce být umělecký a chtěl by nějakého toho Oscara. Ale pro mě představuje typ amerických indie filmů, které nemám ráda (nic proti indie filmům). Roztěkaný, zbytečně dlouhý, chybí tah na branku. Chápu, co chtěli tvůrci říct, ale nelíbí se mi ten způsob. Casey Affleck je v hlavní roli dobrý a film bez problémů utáhne, nic nezapomenutelného ale nepředvádí. Je tu ale jedna herecky obrovsky silná scéna, kde zazáří spolu s Michelle Williams (ta je ve filmu mnohem méně, než myslíte) - tahle scéna je emocionální tah na branku a tuším, že zrovna díky ní film dostává herecké oscarové nominace. Jen kdyby takhle silný byl i zbytek filmu... (02.02.2017)

(1001) -"Who you gonna shoot? You or me?" Jakožto osoba s vlastním traumatem z minulosti velmi oceňuji příběh o smrti rodiče, který se zcela vyhýbá většině klišé a zavedených přihlouplých schémat, v jakých se obvykle takové filmy z americké produkce odehrávají. Postava Patrika mi přišla výjimečně dobře napsaná i zahraná a jestli si někdo za tento film zasloužil Oscara, tak by to určitě byl herec Lucas Hedges. Je tak osvěžujicí vidět na plátně dospívajícího mladíka, který se chová rozumně, osobitě a uvěřitelně a svoje emoce prožívá hlavně vnitřně a nikoliv "rebelským" řvaním na svoje nejbližší. Caseyho Afflecka mám v srdíčku už od Zabití Jesseho Jamese a i nyní musím obdivovat jeho schopnost vyjadřovat nejrůznější spektrum emocí bez zřejmého pohnutí brvou. Bohužel s jeho postavou souvisí můj osobní největší problém s tímto filmem, a to je dle mého velmi nezvládnuté zprostředkování onoho konkrétního nejdůležitějšího flashbacku. Filmu se předtím i potom daří zůstávat velmi civilní (vzhledem k tomu, jakých témat se dotýká), ale prostřihy z advokátovy kanceláře od statického sedícího Afflecka do tragické minulosti podkreslené patetickou hudbou a ukazující vše vyděračsky a chce se mi říct i zbaběle citově zabarvené se velmi odlišují od stylistického pojetí zbytku filmu, a ne dobrým způsobem. Zároveň to také signalizuje soustředění autorské pozornosti více na minulost než současnost (a já bych to chtěla naopak) a upřednostňování Affleckova vztahu k jeho ženě na úkor vztahu k synovci (a já bych to chtěla naopak). Na druhou stranu mě velmi potěšil odkaz na můj oblíbený Freudův sen o hořícím dítěti, ačkoliv ten taky do realisticky pojatého příběhu příliš nezapadá. Ve výsledku na mě Místo u moře působí jako řemeslně dobře zvládnutý produkt s jistými kvalitami, který v sobě ale po troše přemýšlení a cítění neobsahuje nic, kvůli čemu bych jej chtěla kdy vidět znovu, myšlenkově se k němu vracet nebo ho obdivovat. (19.09.2017)