Kráva

Nebudu sršet superlativy, i když ve střízlivé míře jsou na místě. Na mě to působilo poněkud málo plasticky, barvitější mi přišlo listování ve skutečných matrikách té doby. Ale vzhledem k tomu, že je to příběh jedné chalupy na jednom kopci s jedním a tímtéž záběrem do údolního lesa, je to velice zdařilé... (16.07.2010)

Příběh z doby, kdy se na horských samotách dřelo od okamžiku, kdy jste vstali z postele až do doby než jste do ní večer, či v noci zase vlezli. Chodilo se pěšky, obdělávala se malá políčka, staralo se o dobytek, chodilo se tvrdě vydělávat, aby se mohli pořídit základní věci potřebné k životu. Konzumní společnost v těch místech ještě nebyla a když bylo potřeba všichni přiložili ruku k dílu. Hlavní postava příběhu Adam (Radek Holub) je prosťáček, kterého vychovávala promiskuitní matka (Valerie Zawadská) a s tímto schizmatem se dlouho nebyl schopen vyrovnat a stáhl se sám do sebe. Nakonec ho uhnala Róza (půvabná Alena Mihulová), ale když poznala jaká je to dřina, tak chvíli dělala problémy. Ironií osudu bylo, že kdykoliv se rozhosl prodat krávu, aby měl na léky pro své nejbližší, tak ti nejbližší umřeli. Další zajímavé role: žárlivý řezník (Antonín Molčík), dr. Vejsada (Zdeněk Dušek), četník (František Peterka) a Anežka (Alice Dvořáková), která nakonec vystřídala Rózu. Drsný život, který v současné době už skoro nikdo není schopen žít, protože nastoupila doba spotřební a celková globalizace, která vlastní život odsunula do kouta. (19.08.2010)

Kachyňa věděl jako málokdo, kterak vytěžit z minima maximálně kvalitní film. Ne že bych tímto nějak shazoval například Hapkovu hudbu, která je mimochodem ozdobou vyprávění, ale odvyprávět děj tak chudý na rekvizity, zvraty nebo vedlejší postavy s tak objemnou poetičností a atmosférou, to si žádá kumšt v takovém Hollywoodu takřka nevídaný. Opravdu silných emocionálních chvil zde sice tolik nenajdeme, ale ódu na obrazovou krásu a čistotu pěje Kráva skoro v každém záběru, stejně jako Holub s Mihulovou na prosté a přirozené herectví... (19.09.2016)

Dřina, dřina a zase jenom dřina. Tak to na venkově bylo, je a bude. Karel Kachyňa v tomto dramatu přenádherně zobrazil myšlení a jednání vesnických lidí v dobách ne tak dávných, aby jsme na ně zapomněli. O to víc by jsme si měli vážit poctivé práce "obyčejného" pracovitého člověka z vesnice. Člověka, který se životu dokáže postavit a něco v životě dokáže, byť mnozí z nás tyto hodnoty neuznávají. Člověka, který zná skutečné pravé hodnoty života a nežene se za nějakým vysněným pozlátkem. A nakonec i člověka, který pro malý kousek svého štěstí a štěstí své ženy neváhá nabídnout ohromnou oběť, tedy vlastní pot a neuvěřitelnou dřinu. Valérie Zawadská a František Peterka podle mého stoprocentně naplnili představy tak velkého režiséra, jako je Karel Kachyňa a mě svými hereckými výkony velmi příjemně překvapili. (15.08.2007)

V jednoduchosti je síla. A tento příběh je jednoduchý a hodně silný. Karel Kachyňa natočil opět podle předlohy Jana Procházky svým způsobem vzácně vyjímečný film, prostě " Kachyňovka ". Petr Hapka film doprovodil nádhernou a magickou hudbou. Ústřední dvojice Radek Holub a Alena Mihulová (Kachyňova manželka) je dokonalá. A neméně důležitá hlavní role - jsou v mlze zatopené horské lesy. Nádherná, syrová a minimalistická balada. (11.03.2014)