Fany

Asi nejpopulárnější z mnoha lyrických příběhů matadora československé režie Karla Kachyni, který staví především na tom lidském a humánním v nás - každý člověk má cenu, každý je jedinečný, důležitý, pro někoho nepostradatelný, nezbytný... Kachyňův režijní rukopis vykazuje jako obvykle své nesporné kvality, spornější je tentokrát scénář Jiřího Hubače, z něhož se dalo dostat nepoměrně více, standardně dobrá hudební složka osvědčeného Petra Hapky, vše ale zastiňuje doslova fenomenální herecký koncert Jiřiny Bohdalové v roli Fanynky... (Karlu Kachyňovi se povedl skutečně intuitivní casting) Jednoznačně její nejlepší role poslední doby, která staví na jejím zažitém hereckém infantilismu, jímž se nesmazatelně vryla do srdcí generací československých dětských posluchačů a diváků - jeho metamorfózou dosáhla Jiřina Bohdalová herecké polohy hraničící s dokonalostí... Dospělá nedospělá, infantilní seniorka, mentálně retardovaný prosťáček boží...zdaleka nejlidštější z panoptika postav...krásný film, kterému ale cosi chybí k dokonalosti... Možná z něho ční až přílišný scenáristický konstrukt a prvoplánovost, možná už Kachyňa ztratil tu špetku geniality, která dělala jeho někdejší filmy jedinečné... (20.11.2006)

"Pan Divoký". Pro Fany mám slabost. Domnívám se, že to, co předvedla Jiřina Bohdalová zde, je vynikající herecký koncert. Ty dětské oči, dětské nadšení i dětský smutek, vše zasluhuje uznání. Docela mě překvapilo, že se film zde netěší pozitivnějším ohlasům. Říkám si, jestli to není spíše tím, že se někteří uživatelé nedokáží oprostit od (momentálně moderní) averze vůči Bohdalce a to je škoda. Já se na Fany čas od času kouknu, pokaždé mě potěší a samozřejmě dojme. Obě paní Jiřiny jsou pod vedením režiséra Kachyni výborné a co si budeme vykládat, problémy s péčí o postiženého nebo nemohoucího příbuzného, dohlížení na takového člověka a celková péče v domácím prostředí, to vše jsou stále aktuální témata, o kterých nebylo zdaleka řečeno vše... (25.03.2019)

Nejsem hoden, abych film docenil, naivní scény, které chtějí být srdcervoucí, ale nakonec skončily jen jako sentimentální nic, docela se mi chce říct slovo samoúčelnost, ačkoli sám si nejsem jist, jak moc se pro film hodí, každopádně jediné, co stojí za pozornost, je jiřina jirásková, ta druhá jiřina svou roli sice zahrála, ale nemůžu si pomoci, celej film mě jen uváděla do stavů zlosti, její otravné výstupy na mě měly zcela opačný účinek. A ne že bych byl z kamene, ale moje oko na konci suchý zůstalo a nejen to...mě bylo jedno jak Fany skončí, hlavně aby skončil film...a to je zásadní průšvih, film nedokázal oslovit. (30.04.2006)

Silný příběh s občasnými hluchými místy.Jiřinu Bohdalovou znám třeba z Nesmrtelné tety,Televarieté a dementních reality šou na Primě a musím uznat,že tohle je asi její nejlepší role.Cítil jsem i trápení sestry Jiřiny Jiráskové která se na Fany zlobila ale v hloubi srdce ji měla ráda.A když přišel konec,řekl jsem si že takhle smutně to skončit nemůže,že nezemře... (28.10.2013)

Hluboce psychologický snímek, na který se napoprvé musí divák dodívat až do konce. Strhující výkon nabízí především Jiřina Bohdalová jako Fany, což se při charakteristice její postavy přímo vybízí. Ale pozadu nezůstává ani jmenovkyně Jiřina Jirásková jako "profesionálně vystupující sestra", studený čumák. Film má v naší kinematografii zvláštní místo, není jich tam moc podobných. To je ale vše pozitivní, co mohu napsat. I přes nepopíratelnou kvalitu hodnotím z mého osobního hlediska. Film mě nenadchl, ani nezklamal. Jednou jsem se koukla, a to mi stačí. (10.08.2008)