Cukrová bouda

Švandová umí i mimo šarži... Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka který zemřel jediným výstřelem 7.5.1945 na můstku přes potok  v Hořicích.Můstek stále nese průstřel po kulce která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě............................. Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (07.05.2013)

Uvěřitelně dojemný příběh, který je sdělný a odráží dobu, která byla v srdích a hlavách lidí ta nejkrizovější v našich dějinách!!! Nejlepší role paní Švandové, která u filmu neměla příliš štěstí na podobné příležitosti.. Tragický příběh pana Bártla, nešťastníka, kterému celá rodina sběhla k Hitlerovi se odehrává v pozadí nadšeného klukovského dospívání. Velmi těžké a složité téma, které mi pokaždé vyhání "mráz na zádech". Kachyňa opět dokazuje, že je jedním z nej nejlepších režisérů české kotliny.! (25.11.2012)

"Ty stromky nesázíš pro sebe ani pro mě, ale pro lidi, co sem přijdou možná tak za sto let. Stejnak to bude ksindl." ____ Poměrně deprimující poetický memoár z dob poválečného Československa, respektive ze severomoravského pohraničí, který je v podstatě méně známým starším bratříčkem kultovního snímku 'Smrt krásných srnců' - a je samozřejmě plnohodnotnou adaptací literární předlohy od Vladimíra Körnera. Karel Kachyňa zde svou typicky numinózní stylistikou bravurně vykreslil milieu severomoravských luhů a hájů a sociologickou náturu prostřednictvím svých signifikantních rysů - tedy pesimistických postav, lehce absurdní nihilistické nadsázky a komediálních hyperbol, chladné saturace barev, a především pak tísnivé kamery Jana Čuříka která jen umocňuje pocit sklíčenosti - jedinou výjimkou je tentokrát fakt, že děj je vyprávěný atypickou optikou, a to z dětské perspektivy Michala Dlouhého - což jen efektivně umocňuje zásadní motiv snímku - čímž je žalostný stesk po otci. Když navíc vezmu v potaz dobu vzniku a scény odehrávající se v dezolátně zdevastovaných lesech (nejspíš poblíž Jeseníků), tak si stále víc a víc uvědomuju, že do českých lesů smrky fakticky nepatří - a já sám vím o čem mluvím. Palec hore za obnažené vnady Jany Švandové.... VERDIKT: 8,5 kůrovců z 10 [#46.LFŠ] (16.08.2020)

Další Kachyňovo pedo-drama vyprávěný jakoby z pohledu fakana. Značnou část filmu zaberou různý záběry na to, jak fakani někde pobíhaj po lesích a podobně. Zaujme snad akorát výkon Miroslava Macháčka a kozy Jany Švandový. Kachyňa mě prostě nějak nebere. Z jeho poměrně rozsáhlý filmografie se mi opravdu líbil snad jenom jeden film (Pozor, vizita). (03.05.2012)

Karel Kachyňa. Miluju na něm tu jeho autentičnost. Takže když se příběh začíná odehrávat v pohraničí na sklonku druhé světové války, je zde vidět vše, co k těmto událostem patří, po lesích rozbité auta, všude miny, zbraně, prázdné domy po Němcích, zbytky německých žen, které zůstaly v pracovních táborech, opuštěné krávy, které se prohání po lesích, bídu, špínu, truchlivost, ale i naději na novou budoucnost. Pan Kachyňa to dokázal ztvárnit tak přesvědčivým způsobem, že to v dnešní době už nikdo nedokáže. Také se dotýká ožehavého tématu vyhoštění a nenávisti k německým obyvatelům, kteří v pohraničí za války bydleli. Do jedné takové vsi se z koncentráku vrací i německý antifašista Bartl (Miroslav Macháček), ale jeho chalupa je už obsazena mladou vdovou se dvěma dětmi. Odchází vysoko do lesů do Cukrové boudy, kde se nakonec setkává i se svým synem, který se však dal k Banderovcům. Scénárista Vladimír Korner tak zde rozehrává i drama a dilema mezi otcem a synem, kteří se navzájem mezi sebou už na dlouhou dobu zcela odcizili a každý vyznává jiné priority. Příběh je vyprávěn hlavně očima dvou chlapců a jejich poetickým vnímáním na tehdejší pochmurnou poválečnou dobu. Jejich mladičkou matku hraje krásná Jana Švandová a tak jako v každém filmu odhalí své úžasné vnady a mužské oko se může zase pokochat. Kouzelné hudební motivy vyčaroval mistr Luboš Fišer a téměř dokumentární obraz nasnímal Jan Čuřík. Nádherný film! (25.05.2019)