Blázni a děvčátka

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)

"Je jinej než ostatní, tak musí bejt zlej"... Vedlejší linka příběhu spojená s postavou žižkovského blázna Pepíček Varlicha mi sice úplně nesedla, ale zrovna tahle hláška je hodně pravdivá. Příběh o obyčejným žižkovským klukovi, který se z otloukánka a fotbalového nemehla postupně vypracuje a získá si respekt kluků i obdiv jedné spolužačky, má jistě své kouzlo. Na Kachyňu (a třeba v porovnání s jiným jeho filmem ze Žižkova - Láska mezi kapkami deště) mi film ale přišel trošku málo poetický. A na můj vkus zde bylo až trošku moc bláznivých lidí. I když je pravda, že zrovna v 50 letech byla tak trošku i "bláznivá" doba. (18.04.2017)

Blázni a děvčátka jsou pro mě hodně silná vzpomínka z dětství a radost z nalezení ztraceného "zlata". Muselo to být někdy zkraje základky, když nás učitelky na tenhle Kachyňův film vzaly do kina. Byl to pro mě tehdy hodně silný zážitek, protože ten film byl úplně něco jiného, než co jsem do té doby jako šesti sedmi leté děcko viděl. Přišel mi hrozně nedětský, ponurý, smutný, strašidelný a erotický. Třicet let jsem nosil tu vzpomínku zalezlou někde hluboko v hlavě a nemohl jsem si zaboha vzpomenout, co to bylo za film. Pamatoval jsem si jen to, že to rozhodně nebyl film pro malé děti a frázi "opalování na rajsko". Právě díky této frázi a archivu ČT se mi podařilo film dohledat... Zkouknul jsem ho znovu a... stejné pocity: ponuré, šedé, neveselé. Tu erotiku už dnes vnímám trochu jinak :-) Přišlo mi to trochu o ničem, taková letmá povídka o pubertálním klukovi. Ale určité kouzlo to má (oprýskaný Žižkov 50. let). Alespoň pro mě v té vzpomínce z raného dětství. (05.10.2021)

Blázni a děvčátka představují v pořadí druhý Kachyňův výlet do minulosti proletářského Žižkova. Po Láskách mezi kapkami deště situovaných do 30. let minulého století se Kachyňa tentokrát posunul v čase do 50. let, zato v životě svých filmových postav se vrátil z období dospívání a prvních lásek do zdánlivě bezstarostného dětství prožívaného mezi svéráznými postavičkami místních nekonformních týpků, polovičních a úplných bláznů. Kachyňa osvědčuje tradiční smysl pro poetiku a filmovou atmosféru, i když kvalit Lásek mezi kapkami deště nedosahuje. Stále se jedná o nadprůměrnou filmařinu, ke které se drtivá většina dnešních titulů ani vzdáleně nepřiblíží. Celkový dojem: 75 %. (10.01.2013)

Vyrovnaný a kvalitní film, ale na K. Kachyńu průměrný. Film byl dokončován v bouřlivých listopadových dnech a na jeho obsahu, co se týče trefování se do komunistů, je to vidět. Začínající Milan Šimáček jako dementní Pepík byl skvělý a svou roli už nikdy nedokázal překonat, ani svými vojáky v Tankovém praporu a Černých baronech. (02.07.2007)