Blázni a děvčátka

Kachyňa zase zkusil něco ze sociálně tíživého Žižkova padesátých let o třináctiletém chlapci, který objevuje u děvčátek erotično a kamarádí se s místním bláznem. Jenže Špaček není Vaculík a Hrušínský a Pavel Nový při veškerých sympatiích není Menšík a do Mezi kapkami deště tomu chybí i z hlediska atraktivnosti vyprávění a dějové linky prostě kilometry. Není to hloupý film, ale zapomenutý oprávněně. (31.07.2020)

Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] (03.08.2021)

Neprávem opomíjený Kachyňův film. Nedosahuje kvalit těch jeho nejlepších snímků, ale ten jeho rukopis tu je a tak trochu se podobá "Láskám mezi kapkami deště". Film o mládeži ze Žižkova, pojatý klasicky po Kachyňovsku. Úsměvné, ale taky smutné a v závěru tragické. Tak by se ve zkratce dal definovat tento film. Dospívající chlapec poznává svět, bohužel se píšou padesátá léta, takže život je sešněrován komunistickými zákony. Spousta podivných postaviček potkává hlavní hrdina, ale kamaráda má vlastně jen jednoho, bláznivého Pepíka. Ostatní ho ignorují nebo mu občas dají pěstí do nosu. Je tu i první touha a poznání sexu. Zkrátka dost zajímavý film a rozhodně nadprůměrný. 70% (08.08.2011)

V ramci Kachynovej /Ucho 1970/ tvorby je tento film uz slabsim clankom, a hoci bol normalizacny film v 80. rokoch v tazkej krizi /chybali kvalitne scenare, tocili sa filmy od Polednakovej ukazujuce pomaly az normalizacny raj/, stale ide o normalizacny sivy, sedivy priemer. Pavel Novy /Prodavac Humoru/ na urovni. Zizkov ma cosi do seba a dialogy slusne : 50 % (31.12.2016)

Blázni a děvčátka představují v pořadí druhý Kachyňův výlet do minulosti proletářského Žižkova. Po Láskách mezi kapkami deště situovaných do 30. let minulého století se Kachyňa tentokrát posunul v čase do 50. let, zato v životě svých filmových postav se vrátil z období dospívání a prvních lásek do zdánlivě bezstarostného dětství prožívaného mezi svéráznými postavičkami místních nekonformních týpků, polovičních a úplných bláznů. Kachyňa osvědčuje tradiční smysl pro poetiku a filmovou atmosféru, i když kvalit Lásek mezi kapkami deště nedosahuje. Stále se jedná o nadprůměrnou filmařinu, ke které se drtivá většina dnešních titulů ani vzdáleně nepřiblíží. Celkový dojem: 75 %. (10.01.2013)