Carmen

Úchvatné. Krásné. Tak umělé a stylizované a přitom tak opravdové. Nejsem přílišný poeta, ale když jsem po skončení tohohle filmu vyšel ze sálu a kamarádi se mě ptali, co tomu říkám, neměl jsem slov. A vážně jsem chtěl umět tančit jako Antonio Gades - konečně nějak říct Té Pravé, jak moc jí miluji! Skvělá režie, byť pravda trochu zpochybněná občas nechtěně vtipným castingem a lehce teatrálním herectvím (o to tady ale vlastně jde, ne? Právě v té všudypřítomné stylizaci je klíč - všichni hrajeme divadlo a současně jsme jen uzlíčky nervů). Fascinující Escamillova kamera a skvělá choreografie... Tak to bývá, když klasiku objevíte pozdě! (08.05.2007)

Zatímco literární předloha Prospera Mériméa využívá ve své době velmi populární rámcové vyprávění, Saura se rozhodl klasický příběh Carmen aktualizovat využitím efektu divadla ve filmu. Přední španělští tanečníci (Antonio Gades, Cristina Hoyos) a hudebníci (Paco da Lucia) zkoušejí taneční představení Carmen, přičemž se literární příběh předlohy začíná probourávat do jejich životů. V osudovém rytmu flamenca, za zvuků castanět a hudby George Bizeta se tak tanečníci ze současnosti ženou vstříc staré známé tragédii… Saurova Carmen je postavena na tanci a jeho choreografii – pohyb a tanec se stává hlavním vyjadřovacím prostředkem nadřazeným i jazyku. Slovo tak ustupuje četným a dlouhým, pečlivě prokomponovaným tanečním scénám. Saurův film je minimálně stylizovaný, v lecčems blízký dokumentu (tento dojem posiluje i autentičnost hlavních představitelů), přesto se jedná o vrcholně dramatické, osudové a tragické dílo. (12.10.2006)

ocenenia : Montréal World Film Festival 1983 - Cena divákov (spolu s filmom "The Gods Must Be Crazy") ◘◘◘◘ Oscar 1984 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ BAFTA 1984 - Najlepší cudzojazyčný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1983 - Najväčší umelecký prínos (Carlos Saura) (?), Veľká cena spoločnosti "Commission superieure téchnique de l'image et du son" (CST) (22.02.2010)

Po Krvavé svatbě druhý Saurův krok do světa tance. Tentokrát vznikla podivuhodná syntéza flamenca a opery, klasického díla a moderního dramatu. Příběh se opět odehrává takřka pouze ve zkušebně a opět je podán jakožto film ve filmu, drama v dramatu. Struktura je složitější, tentokrát už navenek vystupuje i samostný "hlavní" příběh, jenž - zdálo by se - může upozadit ústřední Merimého záplatku. Ovšem tak tomu není, možná s překvapením zjišťujeme, že interakce příběhu starého víc než stopadesát let a toho z žhavě přítomnosti je naprosto symetrická, že vlastně nevíme, o kterou Carmen tu jde, který z příběhů si pomáhá pozadím toho druhého, co je hrané a co je skutečnost. Výjimečná, žhavě energická podívaná. (19.12.2008)

Hudba byla fajn, ale prim tvoří v Carmen pohyb a propracovaná choreografie. Tu vášeň jsem z tance rozhodně cítil…paradoxně, když se zrovna netancovalo a byla „opravdová“ romantická scéna, emoce jakoby se úplně vytratily. Celkově netaneční pasáže byly velmi slabé a nudné, naštěstí jich v té záplavě pohybových kreací nebylo moc. Ovšem postupné umělé vkomponovávání „reálných“ konfliktů do nacvičování představení (tuším od „karetního souboje“ dál) mě čím dál víc nebavilo a závěr mi přišel vyloženě mimo. Takže nakonec kladu toto zpracování jen o kousek výše než jiný snímek z „cyklu“, Carmen Jones; přesto průměr nepřekročí. (18.07.2014)