Réžia:
Antonín KachlíkKamera:
František UldrichHudba:
Štěpán KoníčekHrajú:
Martin Huba, Martina Bezoušková, Jan Kanyza, Antonín Procházka, Čestmír Řanda ml., Eva Krížiková, Judita Vargová, Leopold Běhan, Jana Andresíková (viac)Obsahy(1)
I když název by tomu nasvědčoval, s pohádkami nemá tento snímek vůbec nic společného: odehrává se v severomoravském pohraničí těsně po skončení druhé války. Předkládá roztříštěnou mozaiku osudů mnoha lidí, navrátilců i přistěhovalců, kteří se pokoušeli začít nový život a uvěřili ve šťastnější zítřky. Ačkoli se režisér Antonín Kachlík pokoušel příběhu vdechnout jistou věrohodnost, podřizuje se ideologickým požadavkům 80. let. Severomoravské pohraničí v prvním poválečném roce: nesourodý a roztříštěný sled epizod zachycuje jednotlivé osudy navrátilců i nových přistěhovalců. Další titul, který snad ani nemusel vzniknout (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (13)
To vůbec nebylo tak zlý, jak se snaží podsunout "oficiální text distributora". Na to, v jaké době film vznikl, vůbec nejde o černobílý pohled na poválečnou situaci v českém pohraničí... Možná trochu moc postav a trochu moc osudů, ale ono to tam asi tak vypadalo... Kanyzu a mladé nadšené osídlence bych asi občas vzala něčím po hlavě, ale líbily se mi úvahy místního Němce-antifašisty na téma "Mám zůstat tady, kde budu víceméně jediný Němec, nebo mám být odsunut s lidmi, kteří jsou sice Němci, ale se kterými jsem bojoval"... A zaujal mě kouzelník Martin Huba, z mého úhlu pohledu bezcharakterní hajzl, který vymění svou kouzelnickou pomocnici za Němku, která mu za války zachrání život, aby i ji vyměnil za mladší a méně politicky komplikovaný model... ()
Kdo čeká něco ve smyslu Vlaku dětství a naděje, když je autorkou předlohy Věra Sládková, bude zklamán. Filmu uškodí hned úvod, který je natáčen viditelně někde nad Libercem a po chvilce se objeví náklaďák pivovaru z Hanušovic. Jinak hodně nepochopitelná postava je neustále skuhrající mladá cigánka, co nakonec udělá nejlepší co může, jenže s jejím koncem končí i film. ()
Pro me zcela neznamy film s povalecnou tematikou, odehravajici se v pohranici. Problem je, ze nevim o cem to jako vlastne melo byt. Pribeh zadne z postav neni dostatecne vyrazny ani dotazeny do nejakeho smysluplneho zaveru/bodu, a jako popis-freska doby to take neobstoji... Zaroven ale film nicim neurazi a muze potesit neobvyklym obsazenim. Napriklad prekrasnou Juditu Vargovou jsem doted vubec neznal... :) 3- ()
Československý film odehrávající se v poválečném pohraničí na severní Moravě v okolí Hanušovic a popisuje situaci při osidlování této krajiny Čechy a odsunem Němců. Námět dozajista zajímavý, jenž už byl několikrát zpracován (Drsná planina), nabízí též vícebarevný pohled na složitou poválečnou národnostní problematiku, neháže všechny Germány do jednoho pytle (J. Narenta) a ukazuje též chamtivé Čechy, jež si přijíždí do Sudet přivlastnit co nejvíce cizího majetku (M. Sandhaus). Velkou slabinou snímku je filmové zpracování a příběh, jež ponechal téměř všechny postavy pouze načrtnuté a neobtěžoval se s jejich dokončením, což na mě působilo amatérsky. Největší dramatická scéna zavraždění příchozího učitele J. Klema proběhla na počátku a její nepřesvědčivé vyřešení se objevilo v samotném závěru. Zbytek tedy většinu snímku vyplňovalo navazování vztahů mezi novými obyvateli městečka, tedy především mezi novou atraktivní servírkou M. Gasparovičovou a jejími nápadníky : kouzelníkem s podivným jménem Manfred Liška a ještě podivnější minulostí M. Hubou a mladíkem vracejícím se do rodného města A. Procházkou, jenž měl ve velké oblibě písně J. Ježka. Krátké, ale milé vystoupení M. Huby coby iluzionisty bylo přerušeno výbuchem v továrně na textil, jehož vysvětlení nám autoři zamlčeli. V roli ředitele komise, jenž měl zodpovědnost za úspěšně provedené odsuny a dohlížel na poklidný chod města, se představil J. Kanyza. Ostatní postavy měli už málo prostoru, přesto se ve snímku objevila známá jména jako V. Kotva jakožto německý diverzant a M. Růžek coby filmový otec lipnického rodáka. Bohužel film A. Kachlíka v žádném případě nenaplnil očekávání v něho kladená a zejména skutečně chabým scénářem stěží dosahuje průměru. ()
Za mě nečekaně dobrý film, o složitosti posledního odsunu z Moravských Sudet. Neprávem opomíjený film, narazil jsem na něho na youtube. Tempo filmového vyprávění plynulé, srdcervoucí, a rovněž dobré charakteristiky postav. https://www.youtube.com/watch?v=LiXyY3IYv54 ()
Galéria (8)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (4)
- Krejcara (Jan Kanyza) všichni neustále oslovují "pane kapitáne", on má však celou dobu na sobě uniformu s hodností majora. (Warden75)
- Natáčanie filmu prebiehalo v obci Kryštofovo Údolí a na nadráží inej obce Křižany. (dyfur)
- Revoluční gardy (zkráceně RG), které ve filmu vidíme, byly ozbrojené jednotky českých dobrovolníků působících od 23. května 1945 do července až srpna 1945 v českých zemích, a to zejména v pohraničí. (ArthasKarfa)
Reklama