Postava k podpírání

Moje zcela náhodné setkání s režisérským duem Juráček a Schmidt mne dokonale dostalo. Prostý příběh o vypůjčené kočce má v sobě vše. Jelikož zde již všechno padlo, včetně zdůraznění některých scén i replik, vše bych jen zbytečně opakoval. Jsem v údivu jak se podařilo během 38 minut v tomto podobenství poukázat na bezmocnost (a poslušnost) obyčejného člověka zcela svázaného byrokracií vládnoucího režimu, jehož jediným trochu agresívnějším výstupem byla věta: ,, Soudruhu, já si na nikoho nestěžuji, já jen nemám rád - když se ze mne dělá trouba. " A to vše spíše obrazovou formou s minimem dialogů. Stále častěji si uvědomuji jak šedesátá léta byla vrcholem našeho filmařského umění. --- Sám Juráček již za pět let po uvedení snímku poznal malost a bezmocnost občana i délky chodeb úřadů za normalizace a vydýchaný vzduch čekáren bez oken, včetně těch VB..... Tleskám. Nutno vidět! * * * * (04.01.2012)

Absurdní historka kolem půjčovny koček obsahuje ještě pěkné množství drobnějších absurdit. Kameraman Jan Čuřík si dal mimořádně záležet, za pozornost stojí také střih a zvuk. Bohužel i jako úplný laik musím uznat, že digitálně restaurovaná verze vypadá mnohem hůře, než ta, co jsem před pár lety viděl v televizi. :( (05.02.2015)

Zajímavý minimalistický snímek. Minimum dialogů, novátorská kamera, hutná atmosféra. Nevím, zda chyby v postsynchronech byly již při natočení, nebo za to mohl nekvalitní záznam tohoto filmu, ale výsledek mi trochu pokazily. Jinak se už těším na Případ pro začínajícího kata, protože tato alegorie měla jistě něco do sebe. Již začátek se školkou, vojáky a pohřebním průvodem mne odzbrojil. (07.06.2008)

Pohled do kafkovské mlhy za oponou soukromých i veřejných životů, jinak ne úplně nepodobný Jasného "Kocourovi" ze stejného roku. Dnes již snově působící labyrint světa, v němž chápat a rozumět je povinnost i přepych.... Není libo vyvětrat? Kázeň pod Letnou, přestože čerstvě už bez "fronty na maso". Kočičí konzervy však jaksepatří ještě bez náhražek. Výborná groteskní a expresivní hudba W.Bukového, Kiliána bohužel hledejte spíš v Humpolci. (07.02.2012)

Nová vlna pro mě zůstává vrcholem české (ale i světové) filmové tvorby. Divný, absurdní, surrealistický, tak trochu cynický - takový je film Pavla Juráčka a Jana Schmidta. Nemohu říct, že bych ho úplně pochopila, ale to ani není účel. Spíš jde o jakýsi nepopsatelný a nezapomenutelný umělecký zážitek, prostě něco, co ve filmech dneška tolik chybí. (16.08.2005)