Oči bez tváře

Abych řekla pravdu...na rok vzniku je tam teda docela dost drsňáren. :-) Napřed nás filmaři nechají v napětí, jak takový obličej bez obličeje asi vypadá (což my, co sme viděli Tváří v tvář, stejně víme :-) ), aby nám pak naservírovali operaci resp. sejmutí obličeje natvrdo. Vůbec jsme nečekala, že by se tam mohl takový záběr objevit, spíš sem čekala, že kamera zůstane zamířená jen na samotné operatéry - takže to je jedno plus. Další plus je určitě za docela povedený závěr. Plusem může být i to, že sem se v podstatě nenudila a taky to, že jde o docela dobrý námět resp. scénář. Co mi tam ale nesedělo, byla hudba. Nemůžu si pomoct, ale místy mi to připadalo jako Cirkus Humberto :-) A i když se všude hodně píše, že jde o šíleného doktora, na mě působí naprosto vyrovnaně a ani ne nějak nestvůrně - což je možná znepokojující ještě víc. Jde sice o Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete, ale na mě to spíš působí jako jako docela dobrej thriller a furt sem si říkala, že ten chlap by si mohl podat ruku s dr. Mengele, což se mi tak trochu potvrdilo, když sem si o filmu něco přečetla. "Doktor Génessier snese srovnání s hrůznými experimenty nacistických lékařů za druhé světové války. Patologie německého nacismu rezonuje snímkem od počátku do konce - a Franju tuto aroganci založenou na víře, že jedna třída je samozřejmě nadřazena třídě jiné, pronikavě analyzuje. V jedné ze scén veze Génessierova asistentka svému pánovi další oběť - a paralelně s vozem kodrcá vlak jako ozvěna židovských transportů za světové války..." Tož to srovnání s tím vlakem mě vůbec nenapadlo. Jde i o Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete, kde se můžete dočíst další rozbor: "Frajnu nám zde předkládá směs vysoké a nízké kultury, v níž nám předvádí krásu a poezii uvnitř hrůzy podle toho, zda se režisér rozhodne využít, nebo naopak odmítnout explicitní obrazy. Pokud jsme totiž opravdu nestvůry, říká podle všeho film, nebudeme zobrazované události nutně vnímat jako strašlivé." No, to ponechám už bez komentáře...zato s hodnocením si nejsem jistá. Dala bych tak 3,5, ale protože to nejde a já myslím, že tenhle film za vidění stojí, dám prostě za čtyři. A ještě úplně na závěr bych chtěla říct toto: některý holky jsou tak strašně naivně důvěřivý, že to až bolí! (12.12.2013)

Vynikající thriller se silnými hororovými prvky. Sledoval jsem ho jedním dechem a pak jsem na něj ještě dlouho, dlouho myslel. Samotná zápletka ke konci trochu pokulhává, neboť je směrována do slepé uličky a poté náhle ukončena ve stylu deux ex machine, to však byl jistě záměr tvůrců. Navíc to funguje dokonale. Tento černobílý snímek je stejně působivý jako o rok mladší Psycho. (20.09.2009)

Tento nadčasový horor/thriller působil na publikum zřejmě děsivějším dojmem, jeho kouzlo ale nevyprchalo ani po 50 letech, kdy je Eyes Without A Face hlavně znepokojující. Celkový design a vizuál filmu je rovněz fascinující, tempo je svižné a odpovídá typickému tempu šedesátkových hororů. Zaujme vás i poměrně nadčasová zápletka a protože je Eyes Without A Face mnohdy velmi napínavé a inspirativní, hodnotím tento film vysoko. (02.09.2018)

Francuzsky Hitchcock mixnuty konvencnejsim Cronenbergom. Paranoja z prenasledovania, otec Mengele, matka-komplicka, znetvorena dcerenka (na rok 1960 vyborne zhotovena, odpudzujuca maska), latexove overally, chladne exteriery, hmly, operacne katakomby, pivnicna chovna pokusnych psov, hororove operacie (kamera neuhne!), zbavovanie sa mrtvol, nocny cintorin, zadubeni vysetrovatelia, atmosfera depresie a beznadeje, sokujuci zaver (skalpel v krku, vypustenie psov)... To vsetko, zabalene v krasnej ciernobielej kompozicii, dalo vzniknut jednemu z najlepsich hororovo/thrillerovych diel slavneho sestdesiatkoveho obdobia Psycha a spol. K uplnemu hodnotovemu zazitku chybaju len prepracovanejsia hudba, hlbsie charaktery a tym padom dlhsia minutaz k ich vykresleniu. Inak ale silne styri. (23.05.2022)

Rozhodně jeden z nejkrásněji vytvořených hororů. (05.01.2013)

Jistý kritik označil "Oči bez tváře" za dílo, v němž nekřičí postavy, ale obrazy. Síla šestákové kriminálky s vědeckofantastickým prvkem spočívá v její atmosféře, od začátku do konce tak nepříjemné, že mě film průběžně odpuzoval jen o něco míň než pozdější zámořské strašáky typu "Mlčení jehňátek" nebo "Sedmi". Franju si ovšem vystačil s mnohem skromnějšími prostředky. Maska kolem titulních očí, tím znepokojivější, že se podobá skutečné tváři pod sebou ; chmurný pár Brasseur a Valli ; vleklý záznam operace ; štěkot / vytí psů ; denní šedi a noční šerosvity Paříže ; a k tomu Jarrova kolotočová hudba ! Většina recenzí a příruček mlčí o autorovi dialogů : byl jím Pierre Gascar, známý i českému čtenáři básnivým vybavováním dětství v knihách "Kouzla" a "Setba". (18.02.2016)

Poctivá thrillerová práca, jedno zhliadnutie určite neuškodí. (24.05.2020)

fakt dobrej film při hraní šachové partie, pěkné záběry, ale málo děsu. monika nechápe že tohle je horor z roku 1960 takže to nebude jak nevím vole saw jednička...... moničino shrnutí: moc doporučuju; moje shrnutí: je to fajn (07.03.2023)