Proč? 13x proto

Ještě několik dní po shlédnutí seriálu na tento příběh musím myslet, a když si na něj vzpomenu, zaplaví mě tíživý pocit bezmoci a smutku. Jak by jen jeden jediný čin, nebo dvě slova mohli něco změnit, něco zvrátit. Kdyby se jen k sobě lidi chovali lépe a dávali své city najevo - asi jsem naivní :) Také si myslím, že to nemuselo skončit tak jak to skončilo, ale kdo říká, že se vlastně nic tak hrozného nestalo a že nebyl důvod, buďto se sám nikdy nestal obětí šikany, nikdy se mu nikdo neposmíval, nebo prostě jenom není dostatečně empatický. Vždyť jsou dospívající tak zranitelní. S každým dílem se stupňují emoce a samotná závažnost příběhů, které slyšíme z kazet. Mě tento seriál bavil a hodně se mnou pohnul. Zásluhu na tom má samozřejmě samotný příběh, ale hlavně i herecké výkony a prvotřídní soundtrack. Dylan Minnette mě příjemně překvapil, vždy mi připomínal svého hereckého kolegu Logana Lermana, kterého jsem vždy považovala za lepšího herce, ale musím říct, že si mě Dylan jako Clay získal... pro někoho může působit nelogicky to, že si neposlechl kazety za jednu noc... s tím i souhlasím, ale sama si dokážu představit, že bych se do toho nehrnula ze strachu co o sobě uslyším. Katherine Langford jakožto Hannah je pro mě další objev. Věřila jsem jí každou slzu a hrozně moc jí fandila... o to víc to vše pak člověku láme srdce. Skutečně povedený seriál, který, kdyby nebyl tak smutný, pustila bych si ho ještě jednou. (13.06.2017)