Lidé z metra

To je ale k podivení, že stavba metra je normalizační látka. Div se světe. To je o filmu skutečně ten nejdůležitější údaj. Jděte k šípku s tou politikou. To si klidně můžete udělat makra o normalizačních snímcích o politických agitkách a pod. a dávat to do obsahu každého filmu natočeného za Bolševika. Ať je tomu jakkoli, tak metro se začelo stavět za Bolševika, tak je samozřejmé, že se za Bolševika o tom natočil i nejeden film. Tento snímek zase není tak špatný, je to celkem slušný průměr. A navíc velmi zajímavý dokument o počátcích stavby metra. Za 3* určitě stojí, takže klidně jdu až na 4. (20.04.2012)

Film mě zaujal jen tím, jak je nepřirozený. Jak si lidi notují, jak se jeden zajímá o druhého, a přece to nejde do absurdna, čímž by se to stalo komickým....Film ale odpovídá pokusu doby - vylepšovat lidi, které ale v reálném životě člověk sotva potká...Časem mě to celé začalo nudit a ba co víc, bylo mi ze sledování tohoto filmu špatně. Napadá mě, že je to i výzva. Zkusit ho vidět znovu a jen ať si mé psyché zvyká, ať tou hrůzou projde znovu, aby byl odolnější na podobné filmy, kterých je víc než dost...Za klad považuji, že je z českého prostředí, pro české diváky, kteří ale příliš těmhle filmům nehodují. (17.10.2011)

V první povídce jsem docela záviděl Vyskočilovi, kterej bydlel v ulici Hvězdova a pracoval na výstavbě stanice metra Mládežnická (Pankrác). Taky bych se chtěl dočkat toho, že to budu mít někdy do práce minutu pěšky. Kromě toho tam řeší nějaký svoje vztahy s Molavcovou, případně svařuje něco v tunelu metra. Druhá povídka je jakoby nejvíc budovatelská. Pořád se tam řeší nějaký plnění plánu a nakonec nějakej páprda přijde se zlepšovákem, jak přepravit razící stroj někam jinam, aby se nemusel rozebírat, díky čemuž se podaří plán splnit. No a nakonec to s nim šlehne. V poslední povídce hraje socialistický Brad Pitt alias Jaromír Hanzlík opět jednu z řady pro něj typickejch rolí takovýho zmatenýho lamače dívčích srdcí. Celej film končí jakousi slavnostní zkušební jízdou ze stanice Gottwaldova (Vyšehrad) a záběrem na to, jak se vyměřuje prodloužení trasy směrem na Jižní Město. Všechny 3 příběhy jsou dost blbý a těch pár historicky zajímavejch záběrů to nezachrání. (22.09.2012)

"Vono to jede..." Metro na trase C možná jede, do toho hřmí a burácí Fišerova hudba, ale jinak tedy fakt nevím... Ještě zajímavá je Jitka Molavcová v první povídce "Privátní demolice" a Jaromír Hanzlík ve své tehdy asi typické poloze jakéhosi Don Juana v povídce třetí "Chebský fenik". Ale jinak je to celé takové šedivé, jak z nějakých budovatelských filmů z padesátých let. Výbornou kulisu tomu ale dává Fišerova hudba se zajímavými  kontrasty mezi hudbou s údery tympánů při "budovatelských" scénách ze stavby metra a jímavou hudbou z "romantických" scén. (24.02.2023)

Presne tak, tento film Lidé z Metra spĺňa všetky normalizačné atribúty nevyhnutné k akémusi zahľadeniu stôp po tom, čo sa tu napáchalo od 70-tych rokoch. K postavám sa aj preto príliš nedostane a ak áno, len veľmi povrchne a skôr ako k dákemu kolektívnemu súputníkovi, ktorý nemá vlastný a autonómny brainwashovský svet a nie je ani samostatným indivíduom, ale bábkou v rukách normalizátorov, ktorý mu i sami maľujú jeho svet a jednostaj ho taktiež vytvárajú. Sú teda ešte väčšou bábkou, než samotný význam metra, ktorý ich spoľahlivo a významovo zatieni. Ešte i ten poviedkový charakter vábi na taký ten poetický rám, ale vravím, príbeh je pre diváka dnes už v mnohom čitateľný a nič "nadprirodzeno" v estetickom ponímaní tu nenadobudne. (04.04.2016)