Helimadoe

Dovolil bych si polemizovat s uživatelem "gouryella" o neherectví hlavního představitele. Myslím, že kluk, který se poprvé dostane do blízkosti "ženské" sexuality, je zmatený, dezorientovaný a neví co dělat dříve. Jiná situace by byla, pokud by byl v partě stejně starých kluků. Navíc zde musíme přihlédnout i k době, ve které se film odehrává. Pro mne se jedná o příjemný film z nádechem prvního hlubšího seznamování se z příslušníky opačného pohlaví. Po druhém shlédnutí přidávám ještě jednu hvězdičku - za důvěryhodnou ukázku toho , jak se asi dříve žilo. (06.10.2009)

Nízké hodnocení nechápu. Z porevolučních filmů jeden z nejlepších, snad proto, že se ještě nesoustředil ani na "boj" se socialismem ani na témata z velkoměstského prostředí, ale byl pěknou adaptací díla Jaroslava Havlíčka, který je dnešní generací čtenářů neprávem opomíjen, přestože napsal třeba i Petrolejové lampy. Josef Somr předvedl nádherný výkon v roli trochu podivínského lékaře Hanzelína, který cepuje svých pět dcer (kromě malého miláčka Emy), aniž si uvědomí, že chtějí mít vlastní život. A tak tři z nich už jsou odepsané staré panny a čtvrtá, také v pěkně podané úloze Lucie Zedníčkové, se proti svému otci bouří a vzbouří. A ovšem i malý puberťák v trošku slaběji zahraném Jakubem Markem, do toho má hodně co říct. Jo, první lásky, kdeže dávné sněhy jsou... (10.04.2019)

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem nečetl knihu a především tím že Lucie Zedníčková jako Dora v Helimadoe se stala jedním z předních idolů mých pubertálních erotických fantazií, mou femme fatale rané puberty... Její štíhlé tělo, pěkný obličej a plochá ňadra ve mně tehdy probouzely podobné pocity jako v hlavním hrdinovi filmu, se kterým jsem se mohl plně ztotožnit.. A síla jakéhokoli příběhu, ať už filmového nebo jiného, spočívá především v míře jakou umožňuje svým čtenářům/divákům identifikovat se s postavami/dějem.. Divné neherectví Jakuba Marka přehlédnu, snad zde bylo i záměrem...? (26.08.2012)

"Ale kdo občas nepocítí touhu vrátit se ještě jednou tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které nám již nikdy nedají příležitost napravit staré chyby. A tak je naše cesta dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." (10.04.2019)

Helimadoe je film, který na ČSFD ztrácí body asi hlavně pro svou pomalost. Sám o sobě je ovšem režírován poměrně dobře a ani herecké výkony nejsou vůbec špatné. Především Josef Somr podává výkon velmi dobrý a kupodivu ani herectví Jakuba Marka jakožto hlavního hrdiny není, navzdory místní kritice, nijak zlé. Hlavní slabina filmu tkví v něčem jiném. Zcela fatálně se míjí s knižní předlohou. To, že museli tvůrci obětovat některé části děje je samozřejmě pochopitelné, vždyť nacpat 240 stran textu do devadesáti minut filmu lze jen obtížně. Také změny vyplývající z rozdílných charakteristik filmu a literatury jsou pochopitelné. Méně pochopitelné jsou významové posuny. Doktor Hanzelín není lidmi opovrhovaný podivín, jeho dcery nepůsobí dojmem zapšklých starých panen, Ema není dívenka chorobně drobná a křehká, učitel Pírko není nemotorný směšný prcek. To všechno samozřejmě posouvá celkové vyznění příběhu a číní jej o poznání banálnějším... Navíc, mnohé situace ve filmu se nejen od knižní předlohy liší a to prakticky vždy směrem k jejich zjednodušení, banalizaci, odmagičnění, ale dokonce jdou významově zcela proti duchu předlohy. Například pokud Dora v předloze říká, že nemůže být šťastná, ve filmu tvrdí pravý opak. Zatímco tragický, bezvýchodný, existenciální rozměr románu se ve filmu zcela ztratil, motiv erotického jiskření byl naopak neúměrně zvýrazněn... Samozřejmě se naskytá otázka "proč?" Možná ze snahy po větší divácké přitažlivosti, lepší pochopitelnosti. Film jakoby obrušuje veškeré hrany a místo nich kreslí podivnou starosvětskou idylku. Určitě i proto, že si tvůrci filmu zjednodušovali práci a jednotlivé scény, lokace či situace řešili tím nejjednodušším způsobem. Možná také proto, že Jireš jednoduše neznal románovou předlohu a z ne příliš šťastně napsaného scénáře vytáhl zcela odlišné důrazy. Mnohé významové posuny by pak šly na vrub prosté snaze dát, patrně ne zcela pochopitelnému (protože posunutému), ději alespoň nějaký smysl. Výsledek je ovšem tak jako tak slabý... Celkový dojem: 60% (27.06.2010)