Helimadoe

Moje hodnocení je ovlivněno tím, že jsem nečetl knihu a především tím že Lucie Zedníčková jako Dora v Helimadoe se stala jedním z předních idolů mých pubertálních erotických fantazií, mou femme fatale rané puberty... Její štíhlé tělo, pěkný obličej a plochá ňadra ve mně tehdy probouzely podobné pocity jako v hlavním hrdinovi filmu, se kterým jsem se mohl plně ztotožnit.. A síla jakéhokoli příběhu, ať už filmového nebo jiného, spočívá především v míře jakou umožňuje svým čtenářům/divákům identifikovat se s postavami/dějem.. Divné neherectví Jakuba Marka přehlédnu, snad zde bylo i záměrem...? (26.08.2012)

Jakub Marek je největším průšvihem tohoto filmu a právem tvůrci sklízí kritiku ze všech stran za jeho chybné obsazení. Není to herec ani trochu a více prkenný projev se jen tak nevidí. Kvůli němu ale film nepošlu do kytek, tím spíše, když má takové úžasně snové sekvence a příjemně mě oslovil nevídaně nostalgickou atmosférou. Herecky samozřejmě dominuje Josef Somr, ale překvapivě se mi líbila i Lucie Zedníčková, která sice není kdovíjaká herečka, ale tady v roli Dorky mnohdy bohatě stačil ten její pronikavý pohled. Knihu jsem nečetl, takže nemohu porovnávat, nicméně protože mi film přijde podhodnocený, zaokrouhlím hodnocení nahoru. (25.05.2014)

Po vizuální stránce film stojí za pozornost. Havlíčkovskou lyriku, smíchanou s drsností a surovostí se Jaromilu Jirešovi podařilo věrně zobrazit. Ovšem to je všechno. Kde je barvitý jazyk a živelné postavy, Havlíčkovým hrdinům tolik vlastní? Z herců je jednoznačně nejlepší Josef Somr, s rolí drsného samorostlého lékaře chudých se skvěle vypořádal. Jiní se mi zdáli ve svých rolích nevýrazní. I tak ale dobrý film. (02.01.2008)

Dovolil bych si polemizovat s uživatelem "gouryella" o neherectví hlavního představitele. Myslím, že kluk, který se poprvé dostane do blízkosti "ženské" sexuality, je zmatený, dezorientovaný a neví co dělat dříve. Jiná situace by byla, pokud by byl v partě stejně starých kluků. Navíc zde musíme přihlédnout i k době, ve které se film odehrává. Pro mne se jedná o příjemný film z nádechem prvního hlubšího seznamování se z příslušníky opačného pohlaví. Po druhém shlédnutí přidávám ještě jednu hvězdičku - za důvěryhodnou ukázku toho , jak se asi dříve žilo. (06.10.2009)

,,Strašně jsem se styděl za nedostatek odvahy říci pravdu." Havlíčkův složitý svět maloměstského prostředí, odlehčen dětskou optikou v "příběhu potěšilé pubety". Knížku jsem nečetl, ale od prvních minut filmu na mne dýchala krásná atmosféra z počátku století. Spočátku smutný příběh nemocného chlapce se rozvinul do kouzelné nálady dětských trampot, prvních zamilování a zklamání. V každém případě opravdu nevinných. ,,Naše cesta je dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno." Klučina v hlavní roli nepůsobil nejvěrohodněji, ale postupně si můj divácký soucit vybudoval a silný dojem na mne rozhodně udělal také dodatečný závěr po letech. Víc než Josef Somr v roli na první pohled nesympatického doktora, který to ale nakonec myslí se vším dobře, si mne získal Oldřich Navrátil. Vskutku velice milý Jirešův film, který ve své poetice (díky pěkným holkám, mírné erotice a hudebním vložkám) má pořád ještě hodně z Valerie a týdnu divů nebo Lva s bílou hřívou. (80%) (Filmová výzva 2018 - HonzaBez) (27.07.2018)