Dvojrole

Věřím v teorii, že ve chvíli, kdy lidstvo bude schopné přesně takhle vyměnit mozek do mladšího těla, dosáhne se tím "nesmrtelnosti" - ovšem hodně bude záležet na tom, v jakém stavu bude samotný mozek. Film byl zajímavý, ale raději bych tuhle myšlenku viděla zpracovanou od někoho schopnějšího, než od Čechů... (29.06.2015)

Škoda, že film vypadá jako díl, který vypadl ze seriálu Detektiv Martin Tomsa. Zároveň je to i poslední snímek Jaromila Jireše. Nelze mu upřít dobrou myšlenku, která je ale technicky špatně zpracovaná, zejména při transplantaci mozků. To bych si dovedl představit ve světě Miloše Macourka, ale tady to nepůsobí moc realisticky. Rozhodně ale film stojí za to shlédnout, Tereza Brodská hraje dost dobře a její krásná a zvláštní tvář jakoby z oka vypadla své matce Janě Brejchové. Inu rodina se nezapře, navíc odvážně ukáže i svrchní část svého pěkného těla. Dvojrole se celá natáčela v Brně a moc se mě líbila scéna, ve které vychází Brodská s kumpány z hospody Tropical bar naproti Kapucínské hrobky, kam chodíme do naší oblíbené hospůdky Noroi :). Malinkej vtípek ještě zařídil Jaromil Jireš, když chirurgům, co prováděli transplantaci (Hartl a Roden) určil jména, které měli na cedulce na dveřích v nemocnici : MUDr. Jan Němec a MUDr. Ivan Passer. Milá pocta jeho kolegům a kamarádům. (10.05.2018)

Výborný námět, i když více nosný než originální, skvělá a neskutečně autentická Tereza Brodská. Tato herečka není kromě role z Kleinových Básníků ve filmu příliš známa a proslula spíše lehce hysterickými novinovými rozhovory o vztazích uvnitř své rodiny, přesněji o svém otci Vlastimilovi a otčímovi Jaromírovi Hanzlíkovi. Ve Dvojroli ale prokázala nesmírný herecký talent, pečlivost a koncentraci. Musím otevřeně říct, že ve mně nonstop zcela úspěšně vyvolávala dojem zestárlé samotářské intelektuálky v cizím dívčím těle. Brodská natolik vyčnívá, že má člověk tendenci podceňovat výkon ostatních, který rozhodně nebyl tolik náročný, ale ve většině případů dostatečně zvládnutý. Výtka směřuje ke slabému jakoby provizornímu scénáři. Naivní hyperbola v podobě smrtelné nehody dotírajících zločinců působí spolu s dalšími momenty jako důkaz těžké improvizace. (05.07.2006)

Netuším, co se zdejším členům nelíbí, Přece kdyby mě, která mám 65let dali mozek 20ti leté, zřejmě by to chvíli fungovalo. Juchala bych po vinárnách atp. Jenže odžitá léta z mozku neodstraníte a časem se projeví skutečný věk. Je jasné, že paní docentka měla začínající demenci a k tomu, aby se to zarazilo bohužel nové tělo nepomůže. (13.01.2022)

Labutí píseň Jaromila Jireše. Jeden z velkých režisérů zlatých šedesátých si udržel solidní úroveň i v šedých devadesátých. Dvojrole jistě není žádný filmový zázrak, ale tím se ani nesnaží být. Je to solidní, komorně pojatý snímek, který táhne především úžasná Tereza Brodská. Vlastně je to taková hořká komedie, neboť při sledování mladé Brodské, jak chodí jako stařena a začíná trpět demencí, člověk neví, jestli se má smát, nebo plakat. Každopádně tento snímek dokáže vzbudit emoce, a to se počítá. Stejně jako jeho poselství, že si člověk nemá hrát na Boha. (10.05.2018)