Causa Králík

Miloš Kopecký jako specialista přes prkotiny v poněkud banálním filmu o malých prohrách na malém městě. Od scénáristy Dietlova formátu by jeden čekal přece jen víc, zvlášť když uvážíme, jak brilantně si dokázal poradit se svými seriálovými hrdiny. Každopádně si nelze nepovšimnout, že režisér Jaromil Jireš obsadil některé postavy zcela proti zavedenému stereotypu – nepamatuji si, že by ještě někdy potom vytvořil Jaroslav Satoranský tak výraznou negativní roli. (13.06.2020)

Téměř 40 let od vzniku filmu. Je to dlouho? Ano, je to dlouho, ale ne tak moc, aby se hodnoty převrátily zcela naruby a aby tahle sonda do života jednoho advokáta, který to myslí se spravedlností poctivě a vážně, působila dnes na diváka přinejmenším jako pohádka! Říci, že neexistuje malá nebo velká nespravedlnost, že všechny jsou stejné nebo odmítat v boji proti darebákům použít darebácké metody - no, řekněte, umíte si něco takového tady a teď představit? Já ne! Potěšil mne tenhle film i s jeho poněkud hořkým koncem. A to ani nemluvím o vynikající práci herecké! Vůbec neváhám: 5*. (19.11.2017)

"Promiň, já už jsem příliš starý na to, abych měnil svůj styl". Miloš Kopecký v roli právníka, který kvůli zdravotním problémům odešel za prací na venkov. Zde řeší různé právní záležitosti a největší práci má se synovcem babičky Márové, který jí zapřel vypůjčené peníze. Příběh přímo ze života (aby ne, když scénář psal Jaroslav Dietl) a tak to chodí pořád dokola. Grázl vetšinou profituje a poctiví lidé jsou na tom biti. Výborné herecké obsazení zdobí tento krásný film a zejména Karel Augusta mě vyrazil dech rolí manžela, který v žárlivosti napadl svou manželku nožem. Po několikáté projekci zvedám hodnocení na plný počet, protože si to tato králičí kauza určitě zaslouží. (19.11.2017)

Tak tyhle peripetie právnického stavu z období normalizace se nikdy nezařadí do zlatého fondu československých filmů...a to i přesto, že tu po roce 1989 máme onu problematickou kontinuitu právního řádu... a dokonce ani kvůli faktu, že tohle točil v normalizační éře právě Jaromil Jireš, tvůrce takových skvostů Nové vlny, jako byl Žert či Valerie a týden divů...jedině charisma Miloše Kopeckého tuhle ,,komedii" drží nad vodou... (29.12.2007)

První věc, která mě zaujala, byla hudba. Jaké zklamání však následovalo, když jsem zjistil, že hudba není původní a že Vadim Petrov vykradl Beethovenův Smyčcový kvartet č. 15. Jinak příjemný film, který si dle mého neklade přílišné nároky a "na nic si nehraje" , a proto plní nad míru očekávání diváků. Skvělá paní Jana Andresíková - jako vždy a samozřejmě pan Kopecký. (16.07.2010)