Réžia:
Norman JewisonScenár:
Stirling SilliphantKamera:
Haskell WexlerHudba:
Quincy JonesHrajú:
Sidney Poitier, Rod Steiger, Warren Oates, Lee Grant, Larry Gates, James Patterson, William Schallert, Beah Richards, Kermit Murdock, Matt Clark (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Městečko Sparta ve státě Mississippi mohlo mít novou továrnu. Chtěl ji postavit bohatý podnikatel Colbert. Ten je však jedné noci nalezen mrtev. Zavražděn. Místní policejní náčelník Bill Gillespie podezřívá z vraždy mladého černocha, kterého jeho zástupce Sam Wood našel na nádraží. Při výslechu však vyjde najevo, že černoch, který se jmenuje Virgil Tibbs, je také policista. A rovnou jeden z největších expertů na vraždy ve Filadelfii. Gillespie je stejně jako většina jižanů rasista, a tak odmítne nabídku Tibbsova nadřízeného, aby mu detektiv pomohl s vyšetřováním. Protože však nemá s podobnými případy žádné zkušenosti, nakonec je přece jen nucen jeho pomoc přijmout. Tibbsovy schopnosti se prokáží velice záhy, když velmi rychle zjistí, že oběť nebyla zabita tam, kde bylo nalezeno tělo, a když je zatčen další podezřelý, dokáže, že nejde o vraha, přestože u něj byla nalezena Colbertova náprsní taška. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
„Říkají mi PANE Tibbsi“. Na začátku byla stejnojmenná píseň Raye Charlese a ta dala první podnět ke vzniku poctivé detektivky. Poctivé detektivky, která by však s největší pravděpodobností – nemohu si pomoci – bez rasového podtextu žádného Oscara nezískala a příliš pozornosti nevzbudila. Film sice vzniknul speciálně pro Sidneyho Poitiera, Oscara si však nakonec po zásluze odnesl Rod Steiger. Jeho postupná proměna se odvíjí od nenápadných náznaků a na konci z něj rozhodně není bojovník za práva černochů, naopak mě napadlo, že cestou od nádraží ze závěru filmu jen tak, ze zvyku, zabásne prvního nachomejtnuvšího se barevného. Jak ukázalo několik podstatně slabších pokračování, hlavní zásluhu na úspěchu V žáru noci měl režisér Norman Jewison. S pomocí střihače Hala Ashbyho (Harold a Maude) dodal filmu mladistvý vzhled, takže má i po letech čím zaujmout. Jeho vykřikování „rasismus je špatný“ navíc není zbytečně hlasité a na svou dobu v porovnáni s jinými filmy ani ne moc naivní. 80% ()
Ak je niekto negatívne zaujatý voči mysterióznosti vo filmoch, nedajte sa odradiť, pretože tento film je naozaj kus perfektnej práce. Zápletka je síce záhadou, no nemá s nadprirodzaným nič spoločné. Postupným odhaľovaním sa dokáže, že každý zločin je vypátrateľný a nakoniec aj triviálne spáchaný. Do thrillerovej atmosféry je k tomu neskutočne elegantne zasadená dráma s rasistickým podtextom, ktorej tempo s prehľadom určuje Sidney Poitier a Rod Steiger. 90%. ()
95% Perfektní drama-detektivka, z dob, kdy nebylo v tomto zanru z ceho moc opisovat, která je od prvního záběru na Poitiera nabita neuveritelnym mnozstvim dramatickyho napeti a dusnou atmosférou. Vyvoj a vztah obou hlavnich postav perfektne graduje az je detektnivni linie hozena jako nezajimava na druhou kolej, ale to vubec nevadi. Jedina skoda je hrozne rychle odbyteho zaveru, jinak je to perfektni oldschoolovej bijak z dob, kdy stribrnymu platnu vladli opravdovi charizmaticky chlapi a ne nagelovani opaleni herecky impotentni svalovci jako obcas dnes. ()
Film preslávený, avšak nie detektívnym príbehom, ten je absolútne bočný a pre diváka vlastne nie až tak zaujímavý. Všetko je to len o rasizme, o skutočnom, ktorý kedysi prebiehal. Aj preto napriek svojim názorom na novodobých rasistov z Black Lives Matter dávam filmu vyššie hodnotenie. Pretože nielen touto myšlienkou zaujal, ale dokázal aj pobúriť a hlavne v tej dobe dával veľký zmysel. Proti rasizmu v roku 1967 bolo treba ešte bojovať. Takže áno, dobrý film, V žiare v noci bol zasadený do miesta a času presne ako mal. Ak sa ale točia podobné filmy ešte dnes, je to už ozaj len propaganda. Alebo skôr už rasizmus čiernych voči bielym. ()
V Žáru Noci by mohla být poměrně slušná detektivka. To by ovšem to vyšetřování vraždy nesmělo stát tak nějak na vedlejší koleji. Tenhle film je hlavně o o těch "hurá dixie" rasistech z úrodného Jihu, kterým se ještě sto let po Lincolnovi ta kolečka v palicích neposkládala správně. Žádný venkovský realismus/idealismus ála Božena Němcová o přísném ale spravedlivém šerifovi, který postupně nachází cestu k respektu vůči černoššskému detektivovi, nenene...kdo viděl ty "nahorudolů" scény mezi Steigerem a Poitierem, ten ví o čem mluvím. Nebýt těchhle dvou, tak nemáme tuhle skvělou studii o mentalitě obou stran barikády, ale jenom tu zmíněnou detektivku. Sice jsem nepochopil co je na tomhle filmu mysteriózního, ale už mi není záhadou, proč je i po těch letech tak vysoko ceněn. I ode mě dostane 80%. ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (29)
- Postava Virgila Tibbsa (Sidney Poitier) figuruje v zozname Amerického filmového inštitútu "100 Heroes & Villains" na 19. mieste. Jej predstaviteľ na roli ale nijako nezbohatol, pretože pracoval za týždenný plat 162,39 dolárov týždenne. (classic)
- Dej je situovaný v letnom Mississippi, ale natáčalo sa na jeseň v štáte Illionis. Kvôli tomu muselo mať veľa hercov pred natáčaním v ústach kocky ľadu, aby v noci nebol vidieť teplý dych. (fishki)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Johna Balla. (Hans.)
Reklama