ACCA 13 ku kansacuka

ACCA 13 ku kansacuka (2017) 

Studio MadHouse si vybírá zpravidla látku, která by měla být pro diváka hodně zajímavá a u mě málokdy šlápli vedle. Tady se to v úvodu tváří také zajímavě a tak člověk hádá jestli se to rozjede ve směru vládního spiknutí, soubojů o moc v rámci vládní agentury, nebo jestli se budou řešit různé případy nejrůznějších podvodů a zločinů v rámci jednotlivých provincií. Dá se už od začátku i předpokládat, že tohle nebude ta show, která by chytla člověka tím, jak hezky vypadá (popravdě postavy nevypadají nikterak krásně nakreslené, ale takový bude asi styl původní mangy), kolik je v ní akce a násilí, tady to spíš vypadá, že se půjde po příběhu, že se budeme soustředit na řešení věcí rozumem než silou. No jo, ale problém je v tom, že tady se hodně mluví, málo se děje a všichni se tváří tajemně, ale ve skutečnosti se děje velký kulový a když už se něco stane, tak to působí dojmem, jako by to prostě jenom přišlo a s ničím to neotřáslo. I ty největší překvapení tady jsou podávány tak nějak suše a bez emocí a tak jde jakákoli atmosféra a zaujetí s každým přibývajícím dílem stále víc do kytek a já čekám, kdy se to rozjede a ono pořád nic. Zkrátka většinu času je to takové velké a dlouhé čekání na něco, co si myslíte že přijde, občas vám ten dojem přechází i v jistotu, ovšem čím déle čekáte, tím víc ukradené vám to začíná být a přemýšlíte, jestli to má vlastně cenu. Až přijde poslední díl, který je rozhodně nejlepším z celého seriálu a i když víceméně všemu dá nějaký ten smysl (takže to nakonec nevypadá jako ztracený čas) a já si ho docela užil, tak to stejně nedokáže zachránit tu zvláštním způsobem nezáživnou většinu, která mě zavedla až sem. Není to špatné, ale je to asi to nejnudnější a nejméně dramatické anime o vládním spiknutí, které jsem kdy viděl, ovšem díky poslední episodě, pár sympatickým charakterům a dobré hudbě končím na 5,2/10 (10.01.2017)