Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Neoficiální pocta všem průkopníkům a nadšencům stojícím u zrodu aviatiky nabízí úsměvný pohled na přípravy a průběh leteckého závodu Londýn – Paříž. Režisér Ken Annakin si šikovně pohrává s povahovými rysy pilotů, kteří reprezentují určitou charakteristickou národnostní povahu – americkou lehkovážnost, německé puntičkářství, italský vrozený smysl pro zmatky. Celé to vůbec nepůsobí jako prvoplánovaná klišovitost, a naopak to divákovi umožňuje, aby si mezi adepty bojujícími o zaslouženou slávu vybral svého oblíbeného hrdinu. Nakonec ani není důležité, kdo závod vyhrál, protože v tomto závodě neexistují poražení. Celková stopáž filmu balancuje trochu na hraně, ale v dnešní uspěchané době je potřeba i trochu zvolnit a vychutnat si dobře odvedenou práci. ()
Báječná komedie, která vždy pobaví. V jednotlivých účastnících závodu a jejich chování a přístupu k životu a létaní, které skvelě hraje celá plejáda slavných herců, se až neskutečně věrně odráží mentalita národů, které reprezentují. Chladný Angličan se svým suchým humorem vedle sukničkáře z Francie, ohnivého Itala s početnou rodinou nebo neohroženého, sympatického Američana (američtí tvůrci filmu se zde nezapřeli) a až k absurditám dotaženého představitele Prušáckého drilu, což dohromady nádherně oživuje celý snímek. Když se díváte na ty hromady stlučených bedýnek, drátů a plátna, tak nelze než smeknout před lidmi, kteří před více než sto lety měli tu odvahu do těch vehiklů sednout a dokonce s nimi i letět. Krásně jsou tak zde vykresleny začátky létání. ()
Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()
Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()
Film, který dělá čest tomu základnímu, pro co kinematografie vznikla. Baví diváka. Báječné muže jsem v dětství viděl mnohokrát, byli mým oblíbeným filmem. Nyní zhruba 15 leté vakuum mě donutilo zjistit, jestli je film opravdu takovým skvostem, anebo zůstal dobrým jen v mých dětských vzpomínkách. A on nejen že je dobrým, ale je snad ještě lepším, když ho člověk vidí v originálním znění a chápe všechny narážky, vtípky a úskoky. Bonusem jsou pak opravdová letadla ve vzduchu a několik slušných kaskadérských kousků. Báječný film. 9/10 ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (17)
- Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
- Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat. (Stejšn)
- Režisér a jeden ze scenáristů Ken Annakin zrovna připravoval film o přeletu Atlantiku, když produkční studio, jež mělo zajišťovat financování snímku, zkrachovalo. Poté se pod křídly studia Fox rozhodl natočit tento film. (TheSantiago)
Reklama