Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (138)

mac000 

všetky recenzie používateľa

Báječní muži..., To je ale bláznivý svět, Velké závody a pár dalších 70mm spektáklů ze 60. let - to byly prostě filmy mého dětství. V podstatě jednoduchá komedie složená z epizod, v nichž účinkuje plejáda v té době známých herců z USA i Evropy. Ti vytvýřejí prototypy hrdinných aviatiků, kteří se pouštějí do dobrodružného leteckého závodu (když pomyslíme na technickou vybavenost létajících strojů té doby. Přidejme k tomu nádherné panoramatické letecké záběry a chytlavou hudbu podkreslující děj a máme dvě a půl hodiny filmové podívané, která se vryla do paměti (a neomrzí ani po x-tém shlédnutí, teď již bohužel jen na "maličké" televizní obrazovce) ()

Martrix 

všetky recenzie používateľa

Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()

Reklama

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()

Laxik 

všetky recenzie používateľa

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. ()

sirien 

všetky recenzie používateľa

Tu 5. hvězdičku dávám trochu z nostalgie a trochu jako ocenění starého komediálního stylu, kdy se tvůrci nesnažili křečovitě narvat vtip s "údernou pointou" do každé minuty filmu, ale mnohdy si vystačili jen s tím že je něco úsměvné nebo zábavné, i když to není nutně přímo hrozně vtipné. Filmu to dává takovou uvolněnější a příjemnou atmosféru. ()

Galéria (70)

Zaujímavosti (17)

  • Režisér a jeden ze scenáristů Ken Annakin zrovna připravoval film o přeletu Atlantiku, když produkční studio, jež mělo zajišťovat financování snímku, zkrachovalo. Poté se pod křídly studia Fox rozhodl natočit tento film. (TheSantiago)
  • Yûjirô Ishihara (Yamamoto) byl předabován Jamesem Villiersem. (Karlos80)
  • Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)

Reklama

Reklama