Hra na vraždu

Ďalšia veľmi priemerná detektívna oddychovka v podaní Ustinova, ktorá sa nejako výrazne nelíši od tých predošlých televíznych. O tých kinových nemôže byť ani reči, tie sú podstatne kvalitnejšie. Tu je v podstate základný príbeh vyrozprávaný takým "must be" spôsobom, že síce viete, o čo tam ide, aj vás to trochu zaujíma, ale emócia prakticky žiadna. 50 % (23.09.2019)

Je možné, že je to kvůli tomu, že jsem dřív viděl novější Poiroty a nemůžu si Sucheta vynachválit, tak proto mě tyto starší díly tolik nenadchli. I když je P. Ustinov jistě jinak uznávaný herec Poirot mu podle mě nesedí. Dále nevím, jestli to bylo tím, že jsem byl tolik unavený, nebo film opravdu provázely mrtvé chvíle, protože jsem na okamžik usnul a neviděl jsem celou hru. Teprve ve chvíli, kdy začal Poirot řešit jsem začal dávat pozor a i zde se našli slabé chvilky. Námět v podobě A. Christie je samozřejmě dobrý, ale mimo hlavních detektivů a záporáků to spíš herci kazili, hlavně ta strašná babizna, která sice měla být divná, ale otravovalo to i mě jako diváka a kdo si čte mé komentáře, tak ví, že otravnou babiznu v HP5 jsem si vychvaloval. Zkrátka a dobře, film se mi líbil, ale znovu se na něj asi nepodívám, možná jen kvůli chybějící části. (10.03.2011)

Agathu Christie a její detektivní příběhy mám ráda v jakékoli podobě - kromě této. Na začátku musím zmínit, že Petera Ustinova jsem jako Poirota nikdy nemusela. A zasazení děje do tehdy současných 80. let snímku zrovna nepřidalo. Ústřední trojice detektivů - Poirot, Hastings, Oliverová - vypadá mezi těmi všemi mladými a "moderrně" oháklými lidmi jako parta karikatur. Madame Oliverová je uječená hysterka, kapitán Hastings vypadá s prominutím jako přihřátý trouba a nad obtloustlým a nemotorným Poirotem jsem se taky dost navztekala. Proti samotnému příběhu nic nemám, jeho lacině vypadající televizní pojetí a degradace hlavních postav z něj však činí jen průměrnou záležitost. (22.02.2009)

Jestli mám někdy ambivalentní pocity, tak tady. Miluji Sucheta, ale stejně tak mám moc rád Poirota Petra Ustinova, jakkoli fyzickým typem mu neodpovídá. Vražda na Nilu a Smrt pod sluncem, ta zejména, jsou pro mne jedny z nejlepších adaptací Agathy Christie, i těmi rozbalovanými konci jsou velmi stylové (i když britskou atmosféru zdokonalila a vybrousila Suchetovská produkce). Bohužel u několika Ustinovových Poirotů zvítězil americký produkční styl a je to cítit. Hnusný slizký macarát Hastings (Lachtane, klaním se za jeho vynikající charakteristiku) je na blití, chová se jako debil, vypadá jako debil (Suchetovský Hasting je důstojně natvrdlý, to je velký rozdíl) tomu všemu dává korunu. Škoda. (26.07.2014)

Ustinov mě jako Poirot baví. Je sic hodně netypický, ale na druhou stranu je tak dobrý herec že mně to vůbec nevadí. Mám ho jako Poirota rád. Tenhle příběh sice nedosahuje filmových příběhů, kde Ustinov ztvárnil Poirota, je vidět že zpracování je spíše televizní. Příjemným překvapením byl pro mě i výkon Kennetha Cranhama a "zoufalé manželky Nicollette Sheridanové. Clive Donner byl zkušený režisér a tenhle film zvládl dobře. O předloze se nemá cenu zmiňovat. Takže i přes televizní zpracování si tohle dílo udržuje vysokou úroveň a dávám mu 70 %. (04.10.2015)