Sidney Hall

Ďalšie melancholické hľadanie seba samého. Takýchto stratených postáv je vo filmovom svete neúrekom, hlavne v poslednej dobe; to však Sidneymu nezabránilo v tom, aby ma vtiahol do seba a donútil stratiť sa s ním. Ako je tu už viackrát spomenuté, je to niečo medzi Charliem a jeho tajomstvami, 13 Reasons Why a (veľmi) vzdialene na mňa dýchla aj atmosféra môjho milovaného Úteku do divočiny... Ale aby ste ma nepochopili zle, toto nie je žiadna kópia vyššie uvedených. Shawn Christensen iba veľmi efektívne využíva ich najlepšie prvky a pridáva aj niečo svoje; vzniká tak niečo temnejšie než Charlie, depresívnejšie než 13 Reasons Why, no zároveň je to prostý a trpký príbeh o láske. Na Zmiznutie Sidneyho Halla musíte mať náladu, nepomýlte si ho s feel-good filmami. Ja som sa s ňou o malý kúsok sekla a tak dávam "iba" 4* a netrpezlivo čakám na ďalšie Lermanove úlohy, pretože ten chalan nemá chybu. (21.03.2018)

Úprimná osobná spoveď hlavnej postavy? Áno, môže byť. Mňa však najviac upútalo akým spôsobom bol celý ten príbeh mladého, talentovaného spisovateľa vyrozprávaný a jeho nelineárna skladba. To sa stalo základom pre celkom slušnú depresívnu atmosféru, ktorá tu vydržala celý ten dlhší čas od začiatku až do konca. A to je ďalší bonus, pretože takýchto filmov veľa nie je. Silný nadpriemer. 85/100 (01.04.2018)

Ten film se snaží sedět zároveň na židli "mnohovrstevnatý mindfuck s komplikovanou strukturou vyprávění jako Fontána" a na židli "sociální sonda do traumat lidí na předměstí". A já myslím, že mu to škodí. Začátek je super, to vás táhne ta narativní divočina - ale v půlce filmu už nejenže víte, co se stalo, ale bohužel i co se bude dít dál, a jen koukáte, až hrdinové dokončí oblouky, které si už ale sami dovedete domyslet. Po téhle první půlce by měla asi naskočit ta sociální sonda do traumat, ale ta na mě působila dost ploše, studeně. Postavy mají problémy, ale neprocítíme je, vidíme je jen z dálky. Místo toho, abyste si řekli "omg, on zažil XY, to je hrozný, ta scéna mě úplně rozebrala", si řeknete "jo, on zažil XY a proto odjel tam, čímž se propojí tahle linka s touhle, dobrý". A tím, že Sidneyho pořád někdo chválí za to, že je jeho psaní "upřímné a syrové a opravdové", je jen zřetelnější, že Christensenův náhled do závažných traumat není. On má tu lidskou bolest jako motivace pro posunování postav v příběhu, ne jako něco, co upřímně a do hloubky zkoumá. A to je pro mě škoda. Chtěl bych tomu moc dát 4* - obecně mě tahle témata a styly vyprávění baví - ale tady to prostě nějak není. (19.08.2018)

Jak já mám tenhle specifický mystery coming of age žánr rád. Sidney Hall není dokonalý film, má viditelné mouchy, často bojuje se střihovou skladbou a cpe tam záběry, které jsou zcela evidentně pouhou výplní, než aby jejich umístění mělo logický důvod. Navdory tomu je to ale film, který mě silně emočně přitáhl a na 2 hodiny upoutal. Svá tajemství odhaluje s patřičným vyčkáváním a ač se dá namítnout, že to celé dělá vlastně jen tak na efekt, nijak mi ten lehce okázalý tón nevadil. A ač se vlastně asi jedná o poměrně typické americké indiečko, takhle nějak si představuju skvělý mainstreamový film. 8/10 (02.04.2018)

Nedajte sa zmýliť názvom filmu. Toto je čistokrvná dráma opierajúca sa takmer výhradne o depresívnu atmosféru a herecké výkony. Žiadnej akcie, či nečakaného zvratu sa tu (bohužiaľ) nedočkáte. Sledujeme pomerne zaujímavý život jedného mladého, mimoriadne úspešného spisovateľa, ktorý ale totálne podľahne svojim depresiám a nepriazni osudu. Všetko je to podfarbené nádhernou hudbou, ktorá na seba strháva až nebadane veľkú pozornosť. Napriek všetkým pozitívam však musím priznať, že práve takýto štýl filmu nie je moja šálka kávy. Dej plynie len veľmi pomaly, naviac je rozdelení do troch časových rovín, čím sa stráca akákoľvek možnosť pútavého, lineárneho rozprávania príbehu. Naviac je to film miestami aj dosť nudný a nevýrazný. Tunajšie hodnotenie (momentálne 85 %) je silne prestrelené. 55 %!! (10.03.2018)