Prežil som svoju smrť

Tonda "Bivoj" Majer byl frajer, že to přežil? Nebo byl frajer, že přiznal, že přiznal díky jiným, kteří byli lepší a zemřeli, aby on žil? Dle mého kombinace obou. Patnáct let po válce bylo dost přeživších, aby se díky jejich vyprávění podařilo Vojtěchu Jasnému dobře vytvořit atmosféru koncentračního tábora Mauthausen. Silnými scénami jsou úvodní nástup, zpěv Ave Maria (ani Lucie Bílá mě nedojme tolik jako židovský zpěvák na skále), schody smrti (skutečně existovaly a šlapal po nich i jiný "Tonda" a to Novotný, pozdější československý prezident). Pro sportovní fanoušky tu boxu moc není. Film také není určen pro popírače holocaustu, mohli by mít z toho srdeční, žaludeční a mozkové či jiné problémy. Opravuji se je to film přesně pro ně. Mimo jiné pivo u Fléků jako protislužba ano, ale bramborák jako přídavek ve stejné destinaci je už vydírání. (07.12.2020)

Hlavní role pro Františka Peterku, který se protlouká mezi životem a smrtí v koncentračním táboře. Výborně mu sekundují herci v menších rolích, Menšík, Ťapák, Sovák, Bróďa, Lír, Řehoř, Babka, Homola....Hodně drsný snímek, kde smrt je v každém druhém záběru a některé scény jsou hodně sugestivní a napínavé, zejména záběry z kamenolomu, mazec!! Nadčasová a vynalézavá je i kamera Jaroslava Kučery, pro kterého byl tento film jedna z prvních filmových prací. Myslím, že tohle dílo Vojtěcha Jasného je v Česku nejlépe natočený snímek z gestapáckého tábora smrti, který se s přehledem může rovnat i Spielbergovému opusu Schindlerův seznam, kterého i bez zbytečného patosu předčí. Moc potěšily roličky Hany Hegerové v roli cikánské kurvy nebo vězeň Jarka Pižla, který je nejznámější jako Pepek Vyskoč ze Švejka. Těch roliček by se našlo více, ale velice brzo ve filmu mizejí. Těžká depka. (17.02.2017)

Vzdy me potesi, kdyz vidim nejaky film a vybavi se mi scena, kterou jsem si pamatoval z detstvi! Zde to byla ta, kdy rusky zajatec sni cely kybl polevky... Frantiska Peterku mam rad a sve role se ujal vytecne. Rezie take neni spatna a ponura atmosfera je taky solidne vyobrazena. Ne vsechny sceny vsak pusobi verohodne a cloveka napada spousta otazek. Film je to dobry, kombinace "boxer a koncentracni tabor", tam ovsem o valec vede film Petera Solana, Boxer a smrt. (23.02.2013)

Snímek přináší nečernobílé pohledy (jen si poslechněme, že se tu otevřeně mluví o kolaboraci některých vězňů, bordelech pro část z nich - těmi bývali většinou kriminálníci, jak tu vypadají kápa a blokoví) na svět nacistických represivních zařízení, postava boxera spíše funguje jako extrakt různých příběhů, které se zde udály a mohly udát. Řekl bych, že toto je snímek, který by se spolu s Boxerem a smrtí (ten je koncipován jinak, jako gradující, Jasný pracuje s všednodenností koncentráku) měl nejvíce zamlouval těm, kteří nějakým prošli. Vím dobře, jak někteří mají výhrady ke způsobu zpracování Daleké cesty a i Lustigově optice (tím pádem i Transportu z ráje). (13.03.2014)

Už jsem to napsal jednou a napíšu to zas. Československá válečná kinematografie, je nejpodrobnější a nejobsáhlejší pohled na události v Evropě od roku 1938 do roku 1945. Tohle je další příhoz do ohně. Tentokrát určitě dost reálný příběh, který se mohl odehrát v jakémkoli z pracovních táborů smrti. Tohle je jeden z miliónů osudů, které se v těchto táborech odehrávaly. Boxer Tonda je odvážný a silný. Jak duchem, tak tělem. Celková proměna statného muže v nicotnou trosku, bojující o každý krůček s kamenem na rameni, výborný obraz aktivního a propojeného odboje "vy se zítřků bojíte, ale my se na ně těšíme..." všudy přítomná smrt, která je součástí každého dne a velmi silné momenty. Příběh českého boxera, který přežil svou smrt v táboře smrti, a to vše v doprovodu vynikajících českých herců, je potřeba znát, považuješ-li se znalce československé kinematografie. (14.02.2012)