Provedu! Přijímač

Hodně zajímavý vhled do procesu přijímání branců a jejich formování v cosi použitelného pro budoucí službu v ozbrojených silách. Jednomu můžou sice občas cukat koutky při nácviku "čelem vzad" a podobných gumákovinách, na druhou stranu tohle k organismu zvanému armáda jednoduše patří. Když se člověk podívá na tu hromadu neotesaných individualit na začátku, které víceméně nemají cíl, chybí jim schopnost správně sebe sama odhadnout a pracovat týmově je pro ně neznámý pojem, a pak si to porovná s lidmi, kteří po dvou měsících úspěšně přijímač zakončují, je to rozdíl. Klackovitost je pryč, ti lidi minimálně znají své síly, mají vůli něčím projít a můžou na sebe cítit něco jako hrdost. Přitom nemyslím, že by tahle vojna někomu brala ten typ individuality, který nějakou hodnotu má. Osobně jsem zavzpomínal na mládí na Policejní akademii, kde to sice nebylo tolik "vojenské" (kromě střelnic, orientace v přírodě a podobně, kde to bylo velmi podobné), ale efekt to mělo zhruba podobný a vzpomínám na to jako na jedno z nejlepších období svého života. (27.05.2017)

Zajímavý dokument, který se nesnaží přikrášlovat skutečnost. Nesouhlasím s názorem, že je každá další generace slabší a slabší. Na olympiádách nebo mistrovstvích padají pořád nové rekordy. Sportovci chodí až za hranice lidských možností. Podle mého názoru armáda není zdaleka pro každého. Přesto se do ní hlásí dvě skupiny lidí. Ti co se moc dívají na televizi a naivně si myslí, že z nich armáda za tři měsíce udělá "suprzabijáky". Že jim za tři měsíce pomůže shodit 20 kilo sádla a nabrat 30 kilo svalový hmnoty. A pak ti co neberou armádu jako práci, ale spíš jako životní styl. A AČR má poměrně přesné a spolehlivé know-how, jak tyhle dvě skupiny separovat. (22.04.2017)

Ac si o NATO a ceske armade muzu myslet cokoliv, tak tento dokument je vyborne okenko do vojenskeho vycviku na vyskovskem prijimaci. Az jsem musel vzpomenout na me zkusenosti z tehdy povinne zakladni vojenske sluzby... Nejvice si v tomto serialu vazim nezaujatosti a solidnim vykreslenim nekolika novacku, kteri stoji pred vstupem do armady. Film, ktery divakovi temer detailne predstavi prijimac, dlouho jsem nevidel tak kvalitni televizni dokument z ceske produkce. (20.05.2017)

Začíná velké chlapské dobrodružství - hra na vojáky. 1) Srovnávat s povinnou základní vojenskou službou (v mém případě jednoroční) je nepřípadné. My jsme museli. Vojáci v dokumentu sami chtějí. Ale přesto se neubráním, když vidím ten očividný rozdíl mezi profesionálními vojáky tehdy a dnes. Až mě to dojalo. 2) Zobrazený výcvik mi příliš náročný nepřipadá. Celý přijímač probíhá v příjemné až kamarádské atmosféře s moudrými a chápajícími veliteli a nároky, které berou zřetel na českou mentalitu. Nic proti tomu, ale výsledným produktem mohou být tak maximálně pořádkové síly či specialisté (například ženisté). Možná jsem ovlivněn americkými filmy, ale spíš v tom vidím pokračování švejkovské tradice v nových podmínkách. 3) Zaujala mě parádní hudba 44letého Tomáše Procházky. (26.07.2017)

Velmi se mi líbí tato dokumentární, nepropagadistická sonda do kolébky vojáků České Republiky. Ono to má daleko hlubší záběr, než se na první pohled zdá. V roce 2017 je naše armáda vnímána českou společnosti zvláštně. Každý ví, že současné generace jsou rok od roku více fyzicky i mentálně slabší. Vojna samozřejmě není jednoduchým lékem na tento negativní trend, ale něco říká o zdraví daného národa. Dalším úhlem pohledu je individualita a s ní související psychické předpoklady vykonávat toto povolání. Já osobně na to nemám. Nevadil by mi specifický režim či případná fyzická/psychická armádní dřina, co však bych těžko kousal je "firemní" buzerace, jakožto základní stavební prvek každé armády. Naprosto tomu rozumím, proč to tak je, ale dobrovolně se tomu vystavovat...nevím. Tohle člověk musí mít v sobě a musí ho to naplňovat. Přístup společnosti k tuzemské armádě by měl být lepší, protože jí možná bude potřebovat dříve, než si myslí. 81%. Pro nemika22: Vrcholový sport a masový sport či spíše celková fyzická/psychická odolnost nejen české společnosti klesá. Nelze srovnávat tyto zcela dvě odlišné kategorie. Fyzický stav dnešní mládeže jako celku je vcelku katastrofa. Stačí se třeba podívat na základní školy. Já osobně mám řadu přímých zkušeností a existují i tvrdá data, že výkonnost mládeže je stále horší. (22.04.2017)