Trvalé prázdniny

Kdysi sem napsal, že režisér se filmem odhaluje a ukazuje kus sebe, že je to exhibice, svlíkání. To je pravda, ale taky divák má s filmem cosi společného. Film nám ukazuje zrcadlo a nedává nám sice odpovědi, ale spíše otázky, což je traumatizující, nicméně podnětný, jde tu taky o svlíkání, ale ptáme se, co je to pod tím oblečením, neukazujeme to. A já tvrdím, že část mě je Jim Jarmusch. Nelze se ztotožňovat s jedinou osobou ve filmu, Jim ani nikdo jiný, kdo točí skutečný filmy, se nevkládá pouze do hlavního hrdiny, ale do všech, i do kulis, hudby, střihu. Ve vtipu o Dopplerově jevu je všechno. (28.12.2010)

Pokud se Jarmusch pokoušel unudit diváctvo k smrti, tak by si zasloužil metál. V ostatních případech je tento film totální sračka pro pseudo intelektuály a další rakovinu lidské společnosti. Divím se, že po této režisérově prvotině mu bylo dovoleno natočit v budoucnu ještě něco dalšího a nebyl rovnou utracen. Dovedu si představit lépe strávenou hodinu života, než sledovat nesympatického čuráka bez špetky hereckého talentu, který se bezcílně potuluje po městě a potkává neuvěřitelně nudné lidi. Film je absolutně bez šanci vtáhnout do děje kohokoli, kdo disponuje alespoň malou kapkou vkusu. Prvotina, neprvotina, tohle je prostě neuvěřitelná sračka každým svým coulem. (27.07.2019)

Ten New York je ale divné místo, v dálce jsou sice naleštěné mrakodrapy, jenže vypadají tak neskutečně a nepatřičně jako pyramidy. Jinak je to město ale špinavá ruina, ve které se akorát lidi snaží si nepřekážet a aby nikdo nepřekážel jim. Třebas ta španělská holka, která si pro sebe mele o sto šest, ale když to vypadalo, že bude muset mluvit s někým, málem se počůrala strachy. I saxofonista z ulice si hraje sám pro sebe a prodavačka popcornu tak tak, že vůbec zákazníka obslouží. Dokonce ani vlastní holka či matka kolikrát jakoby ani nevnímaly, že někoho mají... Člověk, co rád strká druhým do života nos, co rád interaguje, ten to nemá lehké, je jako obtížný hmyz. Ale když je (Allie) přelétavý a hledá nové a nové vzruchy aniž staré opravdu poznal, není o nic hlubší než ostatní. A krást by taky neměl. Myslí si snad, že v Paříži to bude jiné? Ví vlastně co hledá? Ví vlastně že hledá? A proč si vlastně myslí Subjektiv, že hledá, když bezcílně bloumá? Měl by si to vůbec myslet? (14.09.2009)

Prvni Jarmuschovo film nabizi presne to, co jsem cekal. Hlavni divnej hrdina se flaka po meste a potkava vice ci mene divny postavy, z kterejma prohodi par vet a zase se prochazi dal, misty jen tak cumi, cely je to o hovne a vubec nic se nedeje. Potud bych klidne moh okopirovat komentar s Hranice ovladani, jenze je tady jeden zasadni rozdil, obcas jsou ty kecy zabavny a treba akcicka s autem je vylozene fajn. Takze sice to neni nejaka bezva zabava, ale koukat se na to da. (24.11.2009)

Allieho nezaujíma podobne ako mladého riaditeľa Skinnera nič iné, ako načesané háro. Prečo nie. Učešete sa, poflákate po okolí, navštívite mamu v blázninci, občas s niekým niečo prekecnete a lážo plážo sa opäť vrátite domov. Alebo žeby nie? Allie asi nebude Jarmuschova verzia samého seba, pretože ten celý život namiesto permanentnej dovolenky tvrdo maká. Film sa aj napriek drsnému prostrediu a nie zrovna postavám ako z katalógu príjemne pozerá. (20.01.2017)