Ghost Dog - Cesta samuraja

Jarmusch je geniální. Rytmus úderného hip-hopu ve scénách kdy Whitaker projíždí ulicem mě fakt dostává a to opravdu nepatřím mezi milovníky black music. Odkazuje, že hip hop nemusí být jen komerce z MTV. Myslím, že se jedná o jeden z vrcholů kariéry Jarmusche, určitě je to plnohodnotný souputník Mrtvého muže. Absurdní námět je srozumitelně komunikován a je okořeněn nenápadným humorem. (18.11.2004)

Další z Jarmuschových atmosférických, až hypnoticky zpomalených žánrovek, která některými minimalisticky řešenými scénami a redukcí mluveného slova konkuruje Bressonovi (Kapsář) nebo Melvillovi (Samuraj). Oproti filmům francouzských mistrů věcnosti je tady ale podstatně víc literárních (Frankenstein) i filmových (Taxikář) odkazů a absurdního humoru. Ryze jarmuschovské jsou také motivy outsiderství a cesty nebo téma problémové komunikace. Pro lepší pochopení pojmu "žánr" jde o výborný materiál, neboť vám pomůže uvědomit si, navzdory kolika porušeným pravidlům může být nějaký film klasifikován třeba jako thriller o nájemném zabijákovi. 80% Zajímavé komentáře: kleopatra, k0C0UR, CheGuevara, Eddard, TotalFilm (26.02.2005)

Netradičně pojatý snímek z prostředí New Yorku, kde hraje černoch s pseudonymem Ghost Dog, pomyslného samuraje, který má za nejlepšího přítele francouzského prodavače zmrzliny, kterému vůbec nerozumí. Film, při kterém je vykládám kodex Samuraje, hraje hudba vystřižená jako z anime Samurai Champloo, . . . opravdu dobrý příběh a herci. Nikdy bych nevěřil, že Ghost Dog bude taková bomba s tak dobrým zpracováním. 85 % (04.11.2009)

"Každé ráno by měl člověk vzdávat úctu nejprve svému pánovi a rodičům, a pak svým ochranným patronům a buddhům. Když u něj bude pán stát na prvním místě, rodiče budou rádi a bohové a buddhové mu to jenom schválí. Samuraj totiž nemyslí na nikoho jiného než na svého pána. Pakliže ve svém nitru dospěje k tomuto předsevzetí, nikdy na osobu pána nezapomene a ani na moment jej neopustí. A stejně jako muž v prvé řadě myslí na svého pána, u ženy stojí na prvním místě její manžel." HAGAKURE - Moudrost samuraje z kraje Saga (Cunetomo Jamamoto) (20.09.2009)

V Ghost Dog se vyskytují nejveselejší a možná nejstylovější hlavouni podsvětí, jaké ve filmu pamatuji. Všichni jsou evidentně krok před smrtí, milují infantilní kreslené seriály, mají spory s panem domácím, který jim kvůli nezaplacenému nájemnému vyhrožuje vystěhováním z „klubovny“, v teplákovkách a nepadnoucích oblecích se zadýchají dřív, než vyšlapou schody na střechu, kde mají zlikvidovat svou oběť, mají velmi originální řešení otázek diskriminace na základě rasy a pohlaví, a jsou šokovaní zjištěním, že holub stěhovavý nevyhynul v roce 1914. A mají sličnou neteř. Rovněž jde o film s mimořádnou koncentrací opravdu *krásných* scén, zvláště americko-francouzský dialog, rozhovory ústředního hrdiny s mladou slečnou a jarmushovsky podmanivé záběry (nejen nočního) města, s nimiž se mohou rovnat pouze filmy Wima Wenderse (ostatně je pojí kameraman Robby Müller). Kromě návodu na řešení řady palčivých otázek současného světa je Ghost Dog též neocenitelným rádcem v oblasti kultury – poznal jsem díky němu vynikajícího spisovatele Rjúnosuke Akutagawu. A jeho vážné rovině se v komentáři záměrně vyhnul. :-) (16.12.2005)