Ghost Dog - Cesta samuraja

Dle mého soudu se jedná o dokonalý film. Staré japonské kodexy mají něco do sebe a škoda že v dnešní době je již prakticky nikdo nectí. Forest Whitaker se dokázal přetavit v jednu opět výraznou postavu a vdechl jí život tak jak by to možná nikdo jiný nedokázal. Upřímně mám tohoto herce opravdu moc rád, protože jej těžko přehlédnu a není to jen kvůli jeho postavě:) Jako gangsterský film Cesta samuraje je rozhodně kultovní záležitostí. 90% (07.10.2007)

Rozhodně zajímavě podaný snímek, co jako špína zaleze hluboko pod nehty a nechce ven ani plochým šroubovákem. Film mě obsadil jako vojenská jednotka nepřátelskou základnu a za žádnou cenu se nechce stáhnout. Nejhorší je, že sám nevím, čím to. Skvělým Whitakerem?? Podmanivým RZAem?? Samurajským kodexem, ze kterého je pravidelně citování?? Dabingem?? Možná směsicí všeho. A za důležité považuju i to, že nemám potřebu se na film podívat znovu, protože mě naplnil něčím těžko popsatelným ... nehmatatelným... možná třeba za tři čtyři roky se k němu dostanu opět, ale teď mám pocit plnosti a komplexnosti. Moc pěkný, nestandartní... 90% (07.06.2013)

V Ghost Dog se vyskytují nejveselejší a možná nejstylovější hlavouni podsvětí, jaké ve filmu pamatuji. Všichni jsou evidentně krok před smrtí, milují infantilní kreslené seriály, mají spory s panem domácím, který jim kvůli nezaplacenému nájemnému vyhrožuje vystěhováním z „klubovny“, v teplákovkách a nepadnoucích oblecích se zadýchají dřív, než vyšlapou schody na střechu, kde mají zlikvidovat svou oběť, mají velmi originální řešení otázek diskriminace na základě rasy a pohlaví, a jsou šokovaní zjištěním, že holub stěhovavý nevyhynul v roce 1914. A mají sličnou neteř. Rovněž jde o film s mimořádnou koncentrací opravdu *krásných* scén, zvláště americko-francouzský dialog, rozhovory ústředního hrdiny s mladou slečnou a jarmushovsky podmanivé záběry (nejen nočního) města, s nimiž se mohou rovnat pouze filmy Wima Wenderse (ostatně je pojí kameraman Robby Müller). Kromě návodu na řešení řady palčivých otázek současného světa je Ghost Dog též neocenitelným rádcem v oblasti kultury – poznal jsem díky němu vynikajícího spisovatele Rjúnosuke Akutagawu. A jeho vážné rovině se v komentáři záměrně vyhnul. :-) (16.12.2005)

Jarmusch studoval poezii a značná část jeho filmů nějakým způsobem tematizuje básníky či jejich výtvory, ale právě "Ghost Dog" představuje jeho nejpoetičtější film. Režisér a scenárista nechává svou filmovou báseň plout na flow vzniklém remixováním a spojováním zcela různorodých žánrů, kulturních tradic i současnosti a historie. Spolu s předchozím "Mrtvým mužem" znamenal "Ghost Dog" zásadní přerod v Jarmuschově tvorbě, který korespondoval s dobou vzniku. Z post-studenoválečného okouzlení ideálem svobody umožňující potkávání lidí a kultur typické pro jeho předchozí tvorbu nám v obou těchto filmech předkládá vizi tehdy se teprve rodícího a dnes plně žitého světa, kde se jako v kadlubu mísí a vzájemně obohacují nejroztodivnější kulturní i historické tradice. Ale pro Jarmusche je příznačné, že v tomto odvážném novém světě vyzdvihuje historii a její artefakty i relikty, na nichž obdivuje starožitnou patinu, která sice v moderním světě může působit bizarně či směšně, ale současně sálá melancholií. Při tom s vetešnickou láskou ke všemu starému a hypsterským nadšením z jeho vsazování do nové doby a kontextu přistupuje nejen k žánrům a tradicím, ale také k postavám, respektive k lidem samotným. Stejně jako do vzájemně se zrcadlícího a souznícího dialogu dává gangsterky, samurajské filmy a animované grotesky, tak nám ukazuje, jak nás právě mix takovýchto protichůdných vlivů a inspirací utváří. Poetičnost i srdečnost Jarmusche se pak definitivně projevuje v tom, že odhaluje paradoxní souznění v opozicích a ukazuje, že za vším na první letmý pohled neproniknutelným babylónským chaosem rozličných individualit a kmenů zůstává společné jádro lidskosti, které překonává hranice rasových a jazykových bariér. Přičemž příznačně oním pojivem zůstává kultura, potažmo sdílení příběhů. Protože právě ty s námi rezonují, umožňují nám zrát, rozšiřovat si obzory, ale také nás vzájemně propojují s druhými, ať už tím, že díky nim nacházíme společnou řeč, nebo je předáváme dál. Sdílená knihovna zdejších postav obsahuje celé spektrum od kanonických klasik přes burcující pamflety po prvoplánově líbivý brak, ale hlavně také díla, která málokdo zná, ale pro konkrétní lidi sehrály či sehrají zcela zásadní roli při jejich formování. Přesně tím se stal i sám "Ghost Dog" a bylo krásné tento nestárnoucí skvost vidět po mnoha letech znovu (opět v Aeru) a v duchu filmu si pak po projekci poslechnout, jak se komu líbil. (12.07.2022)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,308,029║Tržby Celosvetovo $9,380,473║ Jim Jarmusch je zatiaľ pre mňa neznáma, a tento jeho počin aj keď s pomalým tempom vyrozprávaní, bol celkom príjemným mixom samurajskej gangsterky. V určitých rovinách nič nové nepovie, hlavne už na začiatku sú hneď karty rozhodené ako bude dej smerovať, či že vzájomné "krvavé" pomsty až do konca filmu. A čo teda môže na takomto všednom snímku upútať, tak hlavne vedľajšie postavy ako Francúzsky zmrzlinár, dievčatko od susedov, nešťastný pytliaci, .... v podstate cez to pomalé tempo s občasnou akciou sa nám dostáva viac, než by sa dalo spočiatku čakať, plus to všetko čo teda sledujeme pri reakciách Ghost Doga vysvetľujú vkladané samurajské princípy. (11.05.2008)