Molly a jej hra

Bez popisného rozhovoru s tatkom na lavičke a doslovností po finálnom pojednávaní to pán Sorkin nešlo? Ste si sám režíroval, tak vám nemal kto dať po prstoch a preškrtať to, čo? Tak mi napadá, či vy nebudete ďalší z tých dobrých scenáristov, ktorí sú len takí dobrí, akí dobrí režiséri ich scenáre točia...? No, ale dovtedy chvíľami až vynikajúce. Nabudúce však radšej volajte... s takým niečim... napríklad Eastwoodovi. (10.12.2018)

Po Zkurvysynovi ze Stěnové ulice přichází Pizda z Losích Andělic, aneb další glorifikace jakože děsně kůl usvědčeného podvodníka. Rychloprstá Molly byla sice morálně méně závadná než Čorkař Banditfort, protože de fuckto obírala jen stát a přeplacené zmrdečky, kteří si mohou za jednu noc dovolit promrdat v pokru roční rozpočet menší rozvojové země, avšak poselství je jasné! Ojebávej, koho můžeš, ale když o tom pak napíčeš knihu s nádechem bulváru, ve které ze sebe uděláš v děsně šik renegáta, záhy o tobě natočí i film a z následného píárka budeš rýžovat ještě víc než za časů zbojničení. Tak čichej, maďarská kundo, až si to jednou odsedíš, můžeš si najmout někoho, kdo umí alespoň v jednom jazyce gramaticky správně formulovat, a taková Jebka z Čapího hnízda, Endyho hra, Malý zmrd, Maďar Babitch nebo Kdo chytá v řepce se určitě mezi lopatami ujme a urobí z teba tohto akože novodobého Robina Úda, čo Čehúňom bral a sebe dával! Ale zpět k filmu. Holka samozřejmě vůbec, ale vůbec neměla prsty v pračkách pro Rusáky, kdepak!!!, a tak si teď babochlapské lesby, jako například Degenerovaná Elena, nadšeně čechrají bobry nad tím skvostným příkladem úspěšné, silné a sebevědomé ženy, která to natřela jak chlapům, tak slepému justičnímu systému. Prostě pohádka o Bezelstné piči výhradně na základě sebepropagační pičí knihy, které už jen dle vlastního konstruktu filmu mohou uvěřit jen ti, co žerou seno. Natočeno je to ovšem naprosto skvěle, odsejpá to svižněji než průjezd progelovanýma čtyřkama, i ta afektovaná slizká rezavá trubka konečně ukázala alespoň náznak jakéhosi herectví, byla vycpaná a nabalzamovaná tak, že by ji člověk v pár závěrech dokonce málem prohlásil za píchatelnou, a scéna, kdy ji otylý strýček z Naší kozy přijde domů slušně požádat o spolupráci, je jedna z nejsugestivnějších, jaké jsem kdy viděl. Takže tentokrát jen jedna dolů za společenskou závadnost námětu. (29.01.2018)

Aaron Sorkin je mistr scénárista, to už víme dlouho. Nemůžu si nevzpomenout na jeho fantastické kreativní myšlení u Jobse nebo zpravodajský Newsroom, který mě svojí nekompromisností straší ještě pár let po ukončení seriálu. Ale i jeho napadlo po mnoha úspěšných projektech, hezky po vzoru Taylora Sheridana, nasednout do režijního tažení a právoplatně rulovat na Glóbech (kam se poděly oscarové nominace, to jen čert ví). A hned napoprvé se mu povedlo mě naprosto odrovnat. Přitom papírově to není úplně film, který by pro mě mohl extra stěžejní. Jessica Chastain nepatří mezi mé oblíbené herečky a o pokeru toho mnoho nevím, ačkoliv jsem mnoho napínavých partií v různých filmech nakoukal. Jenže film má tři, až naprosto nespravedlivě silné, hráče. Těmi jsou Idris Elba a Kevin Costner, kteří svými výstupy naprosto devastují vlastní scény a kradou si divákovu pozornost jenom pro sebe. I kdybych nedejbože při filmu musel žehlit bilé košile, zpřímená póza Idrise Elby by mě donutila této činnosti minimálně na čas zanechat. A tím třetím je samozřejmě pomyslné Sorkinovo pero, které opět zatnulo do živého a opět se ujalo scénáristické nadvlády. Podobně jako Wind River není ani Molly´s Game nějakou režisérskou estrádou, je “pouze” pečlivě vysoustruženou filmařinou. Vysoustruženou tak dokonale, že po 130 minutách na diváka vytryksne všechny možné emoce. A člověk zas bude muset dlouho čekat až ten prokletej Sorkin zase něco napíše a nejlépe i zrežíruje. (28.03.2018)

"YOUR NAME COMES UP 19 TIMES. WE NEED MOLLY... GET MOLLY... BRING MOLLY..." ------------- Scenáristický titán Sorkin si napísal a rovno aj zrežíroval vlastný film, dokonca po prvý krát. Do čela tohto príbehu postavil herečku, ktorá náturu takýchto príbehov hrá už posledných pár rokov. Lepšia voľba by to hádam ani nemohla byť. Kvalita dialógov je nepochybne vysoká a taktiež aj ich kadencia. Slová sa sypú a sypú a končia až po viac než dvoch hodinách. Dramatické to bolo zriedkakedy, no pozornosť väčšiny sledovateľov bola udržiavaná pravidelne v podobe skvostných šiat a doteraz zatiaľ najlepšie vyzerajúcej Jess. Pre tých, ktorých takéto plytké vizuality nezaujímajú, tu bol Sorkinov dialógový orchester. Záver mohol byť trochu doplnený o post-udalosti, bolo by fajn vedieť, čo pokrová kráľovná práve teraz vyvádza. Tak či onak, parádny režisérsky debut. (28.06.2018)

Sorkinův kulometný scénář nám na talíř tentokrát naservíroval on sám a je třeba říci, že právě škola pana Finchera měla na jeho styl největší vliv. Ladně skáčeme v čase, kadence informací je učebnicová a příběh neobětuje inteligenci emocionální rovině. Herci si vychutnávají každou repliku a Pembertonova hudba je znovu vynikající. Holky mají konečně pořádný vzor. Skvělé. Tabulka v Excelu. (11.02.2018)