Cesta na Mesiac

Malý vizualizovaný zázrak... Nikdy mne nepřestane fascinovat, že takovéhle invenční dílko mohli natočit již v roce 1902 (tedy v době, kdy se statickou kamerou pouze zaznamenávala holá realita a jakákoliv umělecká stylizace byla věcí neznámou...). Viděl jsem sice filmovou verzi ozvučenou houslovým recitálem a s vysvětlujícím anglickým komentářem, nevím tedy, jak bych reagoval na verzi původní, tedy němou, ale takhle jsem skutečně nadšen. Snímek z úsvitu filmové éry, jenž ovlivnil vizuální ztvárnění mnohých dalších filmových děl (nejkouzelnější variace na dané téma byla v klipu americké skupiny Smashing Pumpkins Tonight, Tonight...). Z dnešního pohledu sice jen mile naivní výsledek dobového opojení vědecko-fantastickou literaturou a romány Julese Vernea, kde se cestuje na Měsíc v projektilu děla, ale v chronologii filmové historie nesmrtelné dílo... (24.10.2007)

Zřejmě nejlepší film od George Méliese, nápady oplývajícího pána, který musel v této době poutat oči tisíců diváků. A poutá je dodnes. Po Louisi Lumiérovi, Thomasi Alva Edisonovi a dalších, kteří přecejenom točili buď běžné činnosti nebo zachycovali na kameru různé události, Mélies nechával ve svých snímcích mizet různé části svého těla a nebo celé lidi, nechával je zase objevovat a téměř v každém dalším snímku překvapoval dalšími a dalšími nápady. Cesta na Měsíc překvapuje svými úžasnými efekty a triky již přes 102 let (!). Opravdu nádhera... (23.06.2004)

Georges Méliès je považován za průkopníka trikové kinematografie a tenhle kousek z roku 1902 platí za první film s důmyslnějším a kompletně odvyprávěným příběhem. To vše beru v potaz. Všechna čest. Ale nemůžu říct, že by mě to bavilo. Minimálně prvních 5 minut je vyloženě nuda. Trikově s ohledem na rok vzniku neskutečná pecka. Obsahově mě to ale fakt nebavilo. (02.03.2023)

Oldschoolová adventura. Horizontální scrolling obrazovky, logické hádanky (jak se dostat na Něsíc), interakce, výstřední lokace (kongres, měsíční kráter), hledání a používání předmětů (nelogické píchání deštníkem do měsíčňanů je v duchu nelogiky některých adventur). Cesta na měsíc zakládá konvence, vychází z ničeho, je to příběh vytvořený čistě pro zábavu, echo budoucnosti. Méliès se v době, kdy byla filmová tvorba chápána jako zachycení každodenního života, projevil vpravdě vizionářsky. (28.08.2007)

Zatímco bratři Lumièrové se v době vzniku filmu snažili co nejvěrněji zachytit realitu, Méliès se vydal opačnou cestou a chtěl realitu přetvořit, nebo se jí úplně vyhnout. A tak není divu, že jeho Cesta na Měsíc je plná fantazie - Měsíc trefený do oka obří nábojnicí osazenou lidskou posádkou, deštník měnící se v houbu a nakonec sami Měsíční marťánci... Na svou dobu pěkně výtvarně zvládnuté "veledílko" s příjemným hudebním doprovodem umožňující nostalgicky náhlédnout do doby, kdy filmy i zkoumání vesmíru bylo ještě v plenkách. Milé a svým způsobem fascinující. 8/10 (20.03.2008)