Tisícročná včela

Tohle se musí vidět. Ze začátku nevíte kdo je kdo a co je co, druhý díl jsem pro jeho zamotanost a zdlouhavost ani nedokoukal, ale vrátil jsem se k němu později a spolu se zbytkem jsem ho slupnul naráz. Atmosféra je nepopsatelná, a jak se to pak pomalu vykresluje a v ději začíná přituhovat, člověka to chytne a nepustí. Poslední díl je už docela síla. (20.01.2008)

V roku kedy vznikol som sa narodil a po prvom vzhliadnutí mi prirástol k srdcu. V tej dobe sa u nás na Slovensku hralo aj režírovalo srdcom a preto sa hralo a režirovalo dobre. Film prekonal knihu a prekonal aj sám seba, pretože odhalil gény slovenkého národa v období tridsiatich rokov, na prelomí storočí, tak pravdivo a čisto, že ako Slovák sa s tým bezpodmienečne stotožňujem. To prirovnanie k včelám je tak pravdivé. Náš údel je v tomto filme, naše dejiny sú tu a v neposlednej rade aj náš film. Už nebudú také filmy, ani takí herci ako Jožko Króner┼, Štefan Kvietik, Miško Dočolomanský ┼, Paľko Mikulík, Milan Kiš┼, Štefan Mišovic┼ a ďalší. Tento film je o nás Slovákoch a nemožno ho hodnotiť ako film. Pre mňa je to to isté ako písať kritiku na Bibliu. Kto hodnotí tento film negatívne siaha mi na Bibliu a na moje presvedčenie. (26.05.2011)

Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. (21.11.2006)

Vsetci pouzivaju vznesene frazy typu magicko-realisticka saga, ma to halucinogennu atmosferu ..... len som si nie isty, ci uzivatelia aj sami rozumeju danym slovnym zvratom. No nic to, ak budem chciet historicky film, bol tu jeden extra talentovany rejza, volal sa Otakar Vavra, a tak veru radsej siahnem po jeho kultoch : Krakatit, Kladivo ...... Jakubisko nema na Vavru a v zivote nemal : 30 % (13.03.2013)

Sága o chudobné zednické rodině Pichandů z Horného Uhorska. Situace a osudy, u kterých si říkáte, je to realita nebo sen!? Chvála bláznovství, povyšování obyčejných věcí na neobyčejné, smutek, ovšem stále nová touha jít dál. Pohřeb starého Pichandy, rozhánění demonstrace za zvuků omračující písně Mariky Gombitové či závěrečná scéna - okamžiky, které se dokáží nadobro vrýt do paměti. Životní dílo Juraje Jakubiska. 100%. (23.11.2008)