Sopka

Co čert nechtěl, v LA bouchla sopka. Ale protože byl každý statečný, choval se tak, jak to situace vyžadovala a Tommy Lee Jones byl ve správné chvíli na správném místě, takřka všichni (až na několik povinných obětí-budiž jim láva lehká) přestáli tuhle prekérní situaci ve zdraví a ještě měli nakonec dost sil zvolat: "Hurá, ať žijí naši hrdinové!" Ten film je tak přesycen dobrem (taky kouřem), že tu nezbylo místa ni na jediného padoucha. Ani na úplně malinkatého podoušíka. Není tam. (14.05.2007)

V roce 1997 vehnal osud (respektive mamonářští producenti a distributoři nakopnutí famózním Twisterem) do kin dva katastrofické filmy se sopkou v hlavní roli. Prvním bylo Rozpoutané Peklo, ve kterém hrdinný seismolog Pierce Brosnan chránil rodinu (ne svoji) v malém městě ve Skalistých horách, druhým byla Sopka - na první pohled rozmáchlý spektákl, který obdařil zdivočelou horou rovnou samotné Los Angeles a nechal hrdinného odborníka na zvládání živelných pohrom Tommy Lee Jonese chránit kromě své náctileté dcerky a cizího světlovlasého chlapečka i zmíněné město plné lidí a lidiček s vlastními problémy. Bohužel na druhý pohled divák zjistí (když možná také zaslechne, že hudbu dělal Alan Silvestri), že Pan Režisér Mick Jackson (projděte si pořádně jeho filmografii) od úvodních do závěrečných titulků tím nejbrutálnějším možným způsobem opisoval z příručky Jak Natočit Naprosto Typický Katastrofický Film - Tisíc A Jedno Klišé Ve Službách Hollywoodu. Ano, přátelé, kromě obětovavší se původně bezcitné hyeny a hromady dalších podobných záležitostí je tu dokonce i ten pitomý nesmrtelný čokl. Doprovoďte si to už tenkrát ne zrovna vydařenými triky a filmařskými fígly, očividnými daleko za obvyklým limitem se nacházejícími blbostmi jako jsou borci dávající si to na férovku dvacet čísel od konce lávového proudu, naštvaně se upamatujte, že Anne Heche je na baby, uchechtněte se v dějinných souvislostech nemístné udivené dětské poznámce o tom, jak zaprášení lidé stojící v troskách výškové budovy vypadají všichni stejně, a skončíte někde na čtyřiceti procentech, protože to absolutně nemá nápad a není se ani moc na co dívat (kromě té Anne Heche, sakra). Jenže pak si všimnete toho, jací jsou všichni ve filmu zpodobnění zástupci médií panáci nebo rovnou naprosto na pěst byvší asociálové "ale já jsem zrovna ve vysílání" a řeknete si, že to asi nebude náhoda. Pak dojde ještě na nějakou tu aktuální sociální problematiku černých chudáků proti bílým policajtům, přičemž se všechno urovná tak, aby patriotické oko multikulturního američana dojetím zaslzelo, a najednou to celé vypadá trochu jako záměr... zvlášť když si vzpomenete, jak režisér zatraceně dobře umí zpodobnit katastrofu. Jenže co naplat, dobrého pomálu, a balanc na hraně "stojí za vidění" - "ztráta času" je opravdu dramatický. Takže asi 50%. (26.03.2011)

Jelikož jsou katastrofické filmy stále v oblibě (a filmaři už nevědí, co by....), tak se Mick JACKSON pokusil nafilmovat něco, co by se mohlo stát, kdyby..... Jsem přesvědčena, že tu apokalypsu konzultovali s geofyziky, protože jinak by to byla fantasmagorie "na entou". Nicméně Los Angeles leží v tectonické oblasti a tudíž možná - jednou -kdoví- nic není nemožné. Ale napětí to nepostrádalo a herecké výkony Tommy Lee JONESE a příjemné Anne HECHE si zaslouží lepší známku. (17.08.2008)

Katastrofický film o sopce, která se probudila pod Los Angeles a která začne tímto městem protékat, přičemž se je strážce Tommy Lee Jones snaží všemožně nad ní vyzrát. Z počátku slušně dramaticky stavěná podívaná se ke konci blíží spíše úsměvným televizním snímkům, ve kterých člověk vyzrává nad přírodou. (02.02.2006)

Pro mě jednak naprostá klasika 90. let a můj oblíbený film z dětství, pak ale hlavně dost podhodnocený katastrofický snímek s výborným nápadem a skvělým provedením. Taková díla už dnes nevznikají. Tommy Lee Jones to celé táhne na výbornou a z klaustrofobických scén v tunelu metra mám i při opakovaném sledování dost nepříjemný pocit a husí kůži. Má to samozřejmě své mouchy a ke konci je to docela patos, ale nic z toho mi nemůže pošramotit dojem ze skvěle odvedené filmařiny. Do určité míry je to pro mě možná trochu „guilty pleasure“ a rozhodně na tenhle film nedám dopustit. (23.04.2012)