Sorjonen

Dávám plusové body za osobnost hlavního hrdiny. Je sice podivínský, ale nespadá do otřepaného klišé alkoholiků, kteří vyšetřování obětovali celý svůj osobní život. Kari má svoji rodinu a vedlejší dějové linky se zabývají figurkami z městečka, které se moc neliší od našich městeček. Případy jsou rozmanité, od hospodářské kriminality po klasické sériové vraždění. Mnohým může vadit, že Finové se kamarádi s Rusy. Na konci mi vadilo, že finský Holmes dostal svého Moriartyho. Což umožnilo filmařům přitvrdit, ale zápletka nesedí do reálného prostředí. (30.12.2021)

Všechny případy nebyly úplná pecka, ale o tom asi kriminální práce je, ne vše jsou sériové vraždy s tajemnými vrahy. Jenže všechny postavy jsou skvěle napsané i zahrané včetně ústředního mindfuck Sherlocka a získají si vás. Celou sérii provází menší uzavřené případy, vedle nichž se táhne několik vedlejších a rozvíjejících se větví, které spolu více či méně souvisí a vedou i k nečekaným vyústěním. Sorjonen si našel svůj prostor, a ani se úplně netlačí do chladné severské krimošky, a proto dávám poslední hvězdu navrch. Kiitos. (02.02.2022)

Finská krimi série baví. Autistický finský Sherlock/ Sorjonen V.V. s vizáží A.A. - Alana Aldy je sympatický. Zajímavé linky na Rusko, když děj se odehrává v příhraničí s Pitěrem. I tam mají svého Babiše, magnáta - fšecky si vás kúpim sedícího na radnici a majícího pod kontrolou téměř všechen majetek v okolí. Je to dobrá líheň pro brutalitu všeho druhu. Ale Finsko je zádumčivě kráásné..... Pěkný opus. (20.04.2020)

Aby Finové nebyli pozadu, tak i oni se museli ukázat a natočit nějakou tu depresivní kriminálku s originálním vyšetřovatelem a zahrnout to do jejich světa. Vždyť už to ze Skandinávie udělal snad každý, takže Sorjonen bylo hned v řadě. A osobně musím říct, že spokojenost. Vyšetřovatel je správně divnej, prostředí je poctivě ponuré, industriální, zalesněné, zamrzlé…no prostě standardně, dobře, finské. A to já oceňuji a rád se do toho světa vracím. Třeba právě prostředím této detektivky. (07.01.2020)

Zasnežené Fínsko pôsobí upokojujúco, často sa v scénach vyskytuje meter snehu alebo padá sneh, ale ako sme už zo severských kriminálok zvyknutí, za tým tichom sa skrývajú temné prípady. Čisté tvary architektúry, v príjemných a jednoduchých krivkách zariadené domácnosti protagonistov potešia dušu všetkých minimalistov v dizajne. Príbehy sa odohrávajú v reálnom meste Lappeenranta (v okolí je množstvo jazier) blízko Petrohradu a tak aj prepojenie fínskej a ruskej problematiky sedí. Postavy obsadené v seriáli pôsobia dôveryhodne, najmä Kari Sorjonen (Ville Virtanen) je uveriteľný a so svojou mentálnou výbavou aj mimoriadne sympatický vyšetrovateľ. Pravdepodobne si vás získajú aj postavy Nika, Leny, Pauliiny. Je možné nájsť niekoľko spájajúcich prvkov so Sorjonenom a švédsko – dánskym Mostom. Ale. Prekážalo mi niekoľko momentov, vďaka čomu nehodnotím seriál s maximálnym nadšením. Po prvé – tá fínština, nech je mi odpustené – ale za 31 dielov som dokázala identifikovať minimum slov: áno, ďakujem, ahoj, nie. Je možno trápne, že vás originálny jazyk vyrušuje, ale v mojom prípade to tak bolo. (Uznajte - výraz „Erikoissairaanhoitaja“ znamená zdravotná sestra! Pochopila som len niekoľko pojmov - firma, politiikka, eroottika) Horšie to však bolo podľa môjho názoru so scenárom, nevadí delenie častí – väčšinou sa prípad rieši v dvoch epizódach. Skôr v ich nie vždy logickom progrese a tiež pri práci polície. Niekoľkokrát sa po čase vracali na miesto činu, kde našli taký dôkaz, o ktorý už pri prvej návšteve museli priam zakopnúť. Zaujímavý fínsky darček. (09.01.2021)