Sicario 2: Soldado

"Když chcete začít válku, uneste prince a král ji začne za vás." Mistři světa v rozpoutávání válek na cizím území se opět pustili do akce a vítězem se stává ... Mexiko. Mně to obvykle vadí, ale pokud se jedná o zahájení války mezi drogovými kartely, tak v zásadě nejsem proti. To už mi víc vadilo, že jsem v tom drsném prostředí nenašel nikoho, komu bych mohl fandit. Přesto jsem byl napnutý a připravený vysypat hvězdy z rukávu, ale pak se to stalo. Scénárista patrně utrpěl povrchové zranění v podobě průstřelu hlavy a naservíroval konec hodný České sody. Sorry jako, ale tuhle koncovku jsem si nezasloužil. (31.01.2019)

Druhé macho řádění na americko-mexickém pomezí je ve znamení navazování. Zámořský debutant Sollima kráčí ve stopách Villeneuva s patřičným respektem a přitom s vlastní tváří, Wolski se snaží dívat náročnýma očima Deakinse a cellistka Guđnadóttir pokračuje tam, kde se zesnulým Jóhannssonem kdysi temně začala. Platí i to, že Sheridan je nejméně silným článkem soukolí, nicméně přičítám mu k dobru, že nyní upozadil ženský element, pro který v tomhle světě nelítostných vlků není důstojné místo. Strážný anděl smrti Del Toro i ve false flag zamotaný Brolin drží svůj vysoký standard a zatímco ten první naváže vztah s prostředkem k vedení války, ten druhý pokračuje v poznání, že tahle válka vyhrát nejde, jen udržovat rovnováhu a dělat to tak, aby ti nahoře při tom vypadali dobře. Pořád tam je ta znepokojivá atmosféra prostředí, které mě zvláštním způsobem přitahuje, ale nikdy bych se nechtěl stát jeho součástí a toho si na Day of the Soldado nutno cenit. Završení trilogie by se teď mohl chopit Jeremy Saulnier.. (29.06.2018)

Přestože první Sicario nabídl skvělou postavu Alejandra, určitě si nemyslím, že byla nutnost aby někdy vznikal druhý díl a pokud ano, tvůrci určitě měli několik let počkat. Samozřejmě divákům i mě se první Sicario velmi líbil. Přecijen nám dodal dostatečně charismatickou a tajemnou postavu, o kterou stojí za to se zajímat. Jenže vznikl snad někdy ke geniálnímu Sedm od Davida Finchera druhý díl? Mají snad druhý díl Obvyklí podezřelí nebo snad Heat? To už trošku přeháním, ale chápejte kam tím mířím. Prostě Sicario 2 vznikat opravdu nemusel. Když už ale vzniknul, co nám vlastně dodal. Podruhé už je to přecejen slabší. Denis je fuč, Deacon je fuč, hudebník Jóhansson zemřel a pro postavu Emily Blunt ve scénáři prostě místo nebylo. Takže nám vlastně zůstávají jen Sheridan, Brolin a Del Toro. To jsou 3/7 z původního týmu. Na filmu to poznat samozřejmě jde, je jiný. Nepůsobí tolik velkolepě, bezútěšně a nabízí už ne tolik zajímavý příběh, jehož vyznění je ještě zbytečnější než minule. Zatímco minulý díl končil pomstou, tentokrát jde o jakési usmíření. Samotný Sicario už bohužel nepůsobí tolik cool a nedotknutelně. 70% (11.10.2018)

70% Kdybych chtěl být přespříliš vstřícný k SICARIO 2, mohl bych napsat, že je to ve svém vyznění hodně evropský film, ale byl by to jenom chabý argument pro jeho všeobecnou povislost. Sollima není Villeneuve, Wolski není Deakins a nahrazení zesnulého Jóhannssona jinou islandskou skladatelkou je skoro na hraně černého humru. Sheridan po své nekompromisní trilogii (SICARIO, HELL OR HIGH WATER, WIND RIVER) potřebuje doplnit munici, drží se tu stěží na hladině, nicméně je škoda, že SICARIO 2 nerežíroval právě on, mohl zde ze svého scénáře vykřesat mnohem víc než v Americe debutující Sollima. Právě na slabé režii Sicario havaruje nejvíce - zatímco v jedničce by se v dívakovi tzv. krve nedořezali, ve dvojce napětí jaksi absentuje a ani papírově nejdramatičtejší scény tu na plátně nezašustí dramatem. Akční scény, zhruba dvě, jsou vlažné velice a tak asi nejlepším momentem filmu zůstava Del Torova rozprava znakovou řečí a jeho finální resurekce. A jen pro upřesnění - neměl bych problém s tím, že Sicario 2 je míň akční, miň dramatičtější apod, jeho slabina je hlavně v tom, že nemá žádný přesah (artovou hladinu devalvujou drobné béčkové momenty a logické balvany apod.) nad to, co by se od něj divácky očekávalo. (02.07.2018)

Cez ten odklon od "predlohy" (rozumej prvého filmu) sa nedokážem preniesť ani po rokoch. Na podnose bol k dispozícii dokonalý recept a návod na to, ako natočiť priam generačne fenomenálny akčný počin, ktorý sa z nejakých nevysvetliteľných dôvodov pretavil na generickú (ne)chuťovku bez akýchkoľvek silnejších osobnostných čŕt. Je to celé na pováženie, nakoľko z filmu na každú stranu sršia "hodnoty" predchádzajúceho počinu – z príkladov najmä dôležitosť hudobnej zložky, ktorej sa asi ako jedinej podarilo ísť úplne verne, dôstojne a schopne v šľapajach Jóhanna Jóhannssona, práca s prostredím (hoci tu mierne nezvládnutá), zmysel pre drsnú akciu s pulzujúcou energiou, operatívny chaos za vlastnými líniami, či tajomnosť postavy Alejandra vytratená. Všetky pravidlá hry, na ktoré nás svojsky geniálnym spôsobom navádzal scenár Taylora Sheridana, tu boli zmetené zo stola, vrátane vlastností postáv, ktoré sa opäť vrátili pred kameru. Preniesol sa aj spôsob vykreslenia danej problematiky skrz viacero dejových liniek z viacerých pohľadov, no oproti jednotke tieto vyznievajú prinajmenšom smiešne a prinajhoršom absolútne stupídne, počnúc prvou a končiac poslednou (prakticky takmer každou). Nakoľko predtým sme príbeh dostávali skrz jednu veľkú hlavnú a ostatné postranné miniatúrne slúžili na doplnenie, tu všetky dostávajú rovnaký priestor, čo okrem vyššie spomínaného stupídneho vyznenia takisto spôsobuje, že žiadna z nich nie je výrazná. Z vyše hodinových zimomriavok a emočných stavov dávkovaných prvým filmom tu dostávam sťaby len pár sekúnd v priebehu "westernovej" "Adios" scény z Mexico City a počas použitia Jóhannssonovho soundtracku cez úvodné štúdiové logá a záverečné titulky. Ako sa z pokračovania jedného z najlepších akčných trilerov všetkých čias vykľulo to najviac generické hovno je pre mňa ťažký zásah. Vysvetlenie sa dá nájsť len v prečítaní pôvodnej verzie Sheridanovho scenára a zistení, ako veľmi sa producenti a Sollima snažili tento zmeniť na to ich bezradné, trápne a úbohé hovno. Moje hodnotenie si nevšímaj, prosím. Nemám rozdvojenú osobnosť. Dúfam... (x) (22.2.2019) (23.4.2019) (12.1.2023) (13.1.2023) (14.7.2023) (11.11.2023, plátno) (12.11.2023) (25.2.2024, sk dab) (10.3.2024) "It's a nice day for a drive, huh? Ah, beautiful day. Blue skies, large-caliber weapons... I love getting out of the office." (10.03.2024)