Láska shora

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)

coby (přírodo)vědec jsem si vědom toho, že ne každý experiment se musí nutně vydařit... tenhle pokus vysrat se na filmovou pásku jsem bolestivě snášel celých nekonečných 20 minut... vědět, s čím budu mít tu čest, radši si pustím postý za sebou stejnej díl simpsonů nebo himym... apeluji na všechny normální potenciální diváky: buďte od té lásky a vyhněte se tomuto amatérskýmu shitu obloukem, potažmo shora... odpad! (30.09.2011)

Ne že by mě tento snímek často nesral, třeba ta kamera, ještě teď se mi klepou bulvy a sklivec potřebuje naředit. Nebo třeba: „Při sledování mám pocit, že se po mně chce, abych se stala součástí toho úžasného světa těch skvělých lidiček, co mají ta srdíčka i jiné orgánky (http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%A9_t%C4%9Blo - pozn. fds) na pravém místě, nosí svetříky a jsou takoví čistí, alternativní a intelektuální.“(uživatel/ka Sarpele – díky, příště sám a sama - pozn. fds ). Ale každý máme své důvody. (A tímto posílám Mirku Spáčilovou (a její přisluhovače) tam, kam už dávno patří, do důchodu.) (11.04.2008)

Opojné. A naprosto originální. Dospět ke kráse skrze krásu a dokonalost, to zavání byznys plánem, ale dospět k ní přes chyby, vady a nedostatky všeho druhu, to by mohlo být umění..? Samotného mě to překvapilo. Po Nic proti ničemu jsem Petru Markovi nebyl příliš nakloněn a hodně jsem pochyboval o jeho kvalitách. Ony ale reálně existují a já se mu tímto v duchu omlouvám. (04.02.2017)

Utahané a rozvleklé... tak to na mě působilo, i když snad chápu - aspoň částečně - autorský záměr. Prostě to šlo mimo mě, nevtáhlo mě to, hrdinové mi byly nesympatičtí... Možná kdyby film byl kratší. Měl jsem chvílemi pocit, že je to parodie na amatérské filmy, na snahu autenticky zachytit něco apod. Ale ani bádat po smyslu se nechtělo. (14.06.2011)