Blikajúce svetlá

Debut mistra úchylek, bizáru a zvěstovatele dobra se ještě pořád drží v jistých mantinelech normálnosti, přesto již sděluje poselství o sounáležitosti a přátelství  skrze narušené jedince  z okraje společnosti. Poutavě působí rozvedení příběhů gangsterských přátel pohledem do jejich dětství, kde každý ze skupiny má svůj malý krutý a bizarní příběh, jenž do určité míry vysvětluje jejich jinakost a osobitost. Nemůžu sice říct, že jsem  celou stopáž byl jako u vytržení, na druhou stranu chvíle (pěstí dívce do obličeje, drž hubu pro tu samou dívku, závěrečná přestřelka atd), kdy jsem byl z příjemné letargie vytrhován, byly moc fajn. Pohodovka, tak akorát za čtyři. (24.10.2021)

Když se sevařani dobře vychrápou, tak uměj humorovat na všechny strany. Tady jsou všechny ty vtipný dialogy a absurdní scénky, tak krásně zakomponovaný do příběhu, že to člověku přijde jako úplně samozřejmý. Celej film je neskutečně dobrá mixerka všech možných žánrů, až se divím jak to všechno spolu může fungovat. Při těch vzpomínkových scénách hrála hudba, která mě vracela někam k filmům Sergia Leoneho, hlavně tedy k bijáku Tenkrát v Americe a měl jsem při nich i stejný pocit, tedy, že moje srdce si uspořádalo takovou privátní párty na oslavu vynálezu zvaný film, no a z této tiché soukromé srdcové párty šly tóny spokojenosti i do mé hlavičky a z mé hlavičky tu svou spokojenost milé rád přenáším do zdejšího hodnocení. (03.03.2013)

Škoda, že Anders Thomas Jensen natočil zatím tak málo filmů, protože jeho styl mi teda absolutně sedl. Ještě asi nikdy jsem neviděla tak originálně působící, žánrově namíchaný a místy trochu bizarní film, co by zároveň byl tak příjemnej na sledování. Tentokrát musím vyzdvihnout linku s dětskými traumaty, která film provazovala a prohlubovala charaktery postav, který by se jinak mohly zdát jenom praštěný, takhle aspoň víme, proč. Stejně tak oceňuju motiv jejich přátelství "až za hrob". Sice jsem čekala mnohem víc podílu komedie, ale těch pár vtipnejch míst mi stačilo (veverka, vajíčka, konečný zneškodnění ve zpomaleným záběru za zvuků klasický hudby a především hon na lesní zvěř s kulometem). Čtyřlístek herců neměl chybu, oblíbila jsem si všechny, i spiťar doktor a magor hajnej pobaví. Po Adamových jablkách jsem rozhodně nebyla zklamaná. (23.10.2011)

nielen japonci a island maju vela spolocne, ako si to pri nezodnom popijani brendevinu vysvetlili 2 hlavne postavy fridrikssonovho filmu cold fever, ale vobec cela severska skandinavia. spriaznenost s prirodou, zadumcivost, moralnu flexibilnost, a hlavne nekonecnu melancholiu. a aj ked v nasej distribucii nie je vela severskych ani japonskych filmov, aj z tych par sa da vidiet velka podobost. pohodovost, pomalost, premyslenost, ci uz ide o kuchynske pribehy alebo o guy ritchieovsky zapletenu a smiesnu gagsterku ako su blikajuce svetla. ale aj tu, v zapletenosti a smiesnosti sa najde cas na premylsanie nad zmyslom zivota. preco nie, v gangsterke je na to najviac prilezistosti, najviac sa tam predsa zabija. :) mily film. (25.01.2006)

Tak Thomsen a Mikkelsen si tu hezky nacvičili bubu kukuče na ty svoje Proctory, případně Hanibaly ,- takže za to i za ty pivní pasti u pláže a protože stejně tenhle týden v TV nic lepšího nebylo,  to nakonec na slabší čtyři hvězdy je. - Ještě že tu máme takové pofiderní staničky jako je např. Film+, páč nevím, kde jinde bych po dvacetitřech letech od vzniku filmu na tohle někde narazil. (29.07.2023)