The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Réžia:
Byron HaskinScenár:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrajú:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (88)
Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. ()
Vojna svetov je možno najlegendárnejšia filmová invázia z vesmíru 50tych rokov. Podľa môjho názoru ale asi najviac z podobne ladených veľkofilmov zostarla. Asi je to preto, že sa snaží ukázať na rozdiel od iných, komornejších diel úplne všetko a tie lietajúce taniere dnes, ale ani takých desať rokov po vzniku filmu nemôžu a nemohli na divákov pôsobiť nijak megalomansky. Mimozemšťania sú tiež ubercool, ale tie z Invaders from Mars len tak niečo neprekoná :). Videl som veľmi dávno a asi už nikdy nenaberiem odvahu ísť do toho znova. VIDENÉ ZNOVA: Vojna svetov ma na druhý krát príjemne prekvapila, pretože som v nej už nevnímal tú počiatočnú rozpačitosť. Teda až na masky mimozemšťanov, tie skutočne nevyšli. Inak sa Haskinovi darí aj napriek zrejme nie bohvieakému rozpočtu vyvolať dojem totálnej skazy a potreby pacifizmu. Kresťanské posolstvo je v poriadku, pretože ono to náboženstvo by asi bolo to jediné, čo by nám v takomto prípade ostalo ako posledná nádej. ()
Srovnání s Dnesm nezávislosti se asi nevyhnu. Ten by totiž mohl docela klidně být dnešním remakem Války světů. Zajímalo by mě, jak asi v roce 1953 reagovali na film diváci? Báli se? Bylo to vzrušující? Na tyto otázky si možná můžete odpovědět sami. Stačí se podívat na zmíněný Den nezávisloti a dostaví se velice příbuzný prožitek z Války světů v roce 1953. Alespoň si to myslím. Chtěl bych ještě ocenit vizuální efekty, které jsou dobově vynikající, skvěle atmosferickou režii Byrona Haskineho a výbornou napínavou hudbu. Stopáž filmu se mi zdá trochu rozpuruplná. Při svých 82 je děj příliš zbrklý. Dnes by Válka světů měla minimálně 140 minut. ()
Mám rád inteligentní sci-fi. Střílení po všem co se hejbe a ničení krásných amerických měst plných hrdinných lidí, mezi dobré náměty nepatří. Když se všem zastavily hodinky, smutně jsem si povzdechl a vzpomněl na "think of a brig wall" Městečko prokletých, jež formovalo můj pohled na filmové fandovství. Američtí generálové prohánějící se Kalifornií v tancích a střílející ubohé futuristické (pardon, Kaplického) placky s tykadly a schopnostmi super výkonného laseru, tomu neříkám chytrý film. O Dnu nezávislosti se dá říct aspoň to, že už měl nástroje na spektakulární podívanou. ()
Válka světů jako kniha nemá absolutně žádnou chybu i přes svůj pokročilý věk. Se stejnojmenným filmem už je to poněkud horší. Ty směšné, byť Oscarem oceněné triky, to by snad divák autorům i odpustil (vzhledem k datu výroby). Ale jinak je to bohužel opravdu jen tuctová podívaná, nijak senzační, s topornými herci, snad jen hudební složka je na slušné úrovni. Z těch tří hvězdiček je jedna jen za tu románovou předlohu. ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (24)
- Zvukové efekty tepelného paprsku marťanských válečných strojů byly vytvořeny ze tří elektrických kytar hraných pozpátku. Zvuk marťanského křiku poté, co ho Forrester (Gene Barry) zasáhl, byl směsí mikrofonu škrábajícího po suchém ledu a ženského výkřiku přehrávaného pozpátku. (Marek06)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
- Marťanské válečné stroje měly být původně kráčející stativy, jak byly vyobrazeny v románu H.G. Wellse. (Marek06)
Súvisiace novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (viac)
Reklama