Gekidžóban Sword Art Online: Ordinal Scale

Sword Art Online dostalo zhruba tři roky po druhé sérii vlastní celovečerní film a to jest Ordinal Scale, což se dá také vtipně přeložit jako Řadové Měřítko. Ordinal Scale není žádný veledílo, ale jedná se alespoň o příjemný akční fanservice s pěkným audiovizuálem. Film víceméně odsýpá a nenudí, sice se v něm najde pár cringe momentů, ale když je víceméně člověk ignoruje, tak si to užije. Na to jak jsem první sérii po jejím znovu-zhlédnutí nenáviděl, tak druhou sérii a tenhle celovečerák jsem si celkem užil. (21.07.2022)

Extatický zážitok, ktorý som naozaj milerád okúsil! Sword Art Online the Movie: Ordinal Scale je stelesnením všetkého, čo si skalný fanúšik SAO série, za ktorého sa už aj ja bez najmenších problémov začínam považovať, mohol kedy priať. Exituje obrovská hromada potenciálne zaujímavých vecí, na ktorých skrátka nevyšiel čas počas trvania prvých dvoch sérií SAO a pritom by ich takmer každý veľmi rád videl. Príležitosť nielen osloviť, ale i uspokojiť presne tieto sladké chúťky fanúšikov, si tvorcovia už nemohli nechať po druhýkrát ujsť. No a tak sa všetky okolnosti zišli dokonalým spôsobom, aby mohol svetlo-sveta uzrieť práve Ordinal Scale - tento splnený sen naservírovaný na striebornom podnose. Od prvopočiatku bolo na tomto anime filme patrné, že ma poslúžiť jednému jedinému účelu a tým bolo zavďačenie sa istej cieľovej skupine - a tou sú fanúšici (wow, veľmi prekvapivé). Z tohoto dôvodu sa vážne nechcem s nikým hádať, či vám dokonca vsugerovať môj protichodný pohľad na vec, a plne rešpektujem aj tú eventualitu, že Ordinal Scale proste nemusel sadnúť každému. A áno, som si vedomí toho, že v mnohých ohľadoch ide o stávku na istotu, no aj napriek tomu som bol schopný si tento nový SAO počin plnými dúškami užiť, ba dokonca srdce mi pri ňom nespočetnekrát zaplesalo. Jediná vec, čo mi tak trochu vŕtala hlavou, bol finálny boss, ktorým nemal byť náhodou Kayaba Akihiko?... ale to mi je v podstate jedno a dá sa to ospravedlniť tým, že by potom tá záverečná katarzia nebola tak neskutočne epické a opulentné, ako vo výsledku nakoniec bola. Ten posledný súboj je síce naprostým do oči bijúcim funserviseom, ktorý ma však v plnom rozsahu napĺňal blahom, nakoľko vyťažil a zužitkoval kompletne všetko, čo na Sword Art Online milujem. V súznení s touto všadeprítomnou epickosťou som pociťoval to pravé emotívne mrazenie, z ktorého mi v zlomku sekundy nabehla husiu kožu. A ten príchod známych postáv v kombinácii s ich starými kostýmami / avatarmi vo mne zase vyvolal prudký nával nostalgických spomienok. Toto bolo vskutku dobre mierené a efektné pohladenie na duši. Záverečné romantické scénky s Kirotom a Asunou bola už iba taká pomyselná čerešnička na tejto už aj tak fantasticky lahodnej a šťavnatej torte. Keď sa presuniem k technickým náležitostiam, tak pokiaľ bola predtým animácia prekrásna, tak v Ordinal Scale je naprosto dychberúca. Je priam až neuveriteľné, ako  k nepoznaniu sa za tie roky zmenila animačná stránka a grafický dizajn SAO. Pohyby postáv a súboje sú plynulejšie ako kedykoľvek predtým a samotné vytvorené snímky by som nemal problém si ihneď zavesiť na stenu. Zároveň viacej vynikli i detaily a jednotlivé dielčie kúsky. Vizuálne je to vskutku opojné, pestrofarebné a hudba takisto dodala snímku jeho nevídané čaro, Yunin spev je vážne odzbrojujúci. Celým týmto anime filmom opäť prúdia myšlienky ohľadom problémov virtuálnej reality a toho, ako narúšajú vnímanie reality ich užívateľov. Ordinal Scale sa však predovšetkým zapodieva rozdielmi medzi VR a AR. (24.02.2022)

Haha, hehe. Omlouvám se SAO fandům, ale tohle byl hodně ubohý vtip. Je naprosto zřejmé, že tento paskvil vznikl jen kvůli fanouškům, kteří mají v postelích polštáře s Kiritem anebo nafukovačky se svůdně vypadající Asunou. Průměrný divák s velkými obtížemi musel zkousávat nesnesitelnou plochost Kirita a tragikomičné zpracování jinak slušného nápadu již v SAO a byl po shlédnutí rád, že vůbec přežil a nemusel si šlehnout druhou dávku v podobě pokračující série. Ordinal Scale hrdě pokračuje v šlápějích svého předchůdce směr odpaďák a s chladnou jistotou. Kirito je ještě větší tupec a scénář se musí stydět i před ruličkou toaleťáku. Bonusově se snímku daří zardousit jeden z mála posledních prvků, který v SAO stál za zmínku: Vztah hlavní dvojice. Ten tu od původního seriálu vypadá jako nepovedené manželství důchodců, kteří už 20 let na sebe prohodí maximálně jednu větu denně a jestli tohle je láska, pak já jsem zamilovaný do prošlých olomouckých syrečků. Celý film se chová neomluvitelně alibisticky při jakémkoliv vysvětlování podstaty toho, co oni tu nazývají příběhem, a víceméně jediná vysvětlení, která dostáváme na otázky "Proč?" a "Jak?" jsou "Protože". Vážně nemá cenu nad něčím přemýšlet, protože věci se dějí nahodileji co tažení sportky a logika doposud nebyl dle všeho objevena. Jediný důvod, proč tomu nedám toužebné hodnocení "Odpad!" je přemíra snahy animátorů A-1. Přemýšlím sám, proč aktuální Fate/Apocrypha vypadá od toho samého studia tak odpudivě, ale Ordinal Scale je vizuelně dynamický a efektní. Díky povedenému hávu pak i souboje jsou velmi koukatelné, i když k výjimečnosti to má přesto stále na hony daleko. Mno nic. Fandové SAO si porochní, ostatním doporučuju použít Ordinal Scale jako mučící nástroj. 1-2*. (14.09.2017)

Začíná to už být zvykem, že v období mezi sériemi se hodí film, který trochu připomene, co se zde v předchozích sériích událo. Tentokrát to není rozšířená rekapitulace seriálu, ale další příběh s prvky připomenutí jednotlivých postav a některých událostí, které se staly. Příběh se tentokrát neodehrává ve virtuální realitě (i když částečně taky), ale v augumentované realitě, kdy se opět vrací kostlivci z noční můry SAO, které změnilo životy mnohých - nejen samotných účastníků, ale také jejich rodin. A tak jedna velká tragédie přináší tragédii další, která tentokrát ohrožuje skutečný svět a kdy touha po nemožném budí v lidech jejich nejtemnější stránky. Příběh jako takový byl super, jen je škoda, že měl "pouze" dvě hodiny, protože tohle by si zasloužilo seriál sám o sobě - klidně i v klasické 12-ti a ne 24-ti dílové metráži. Z tohoto důvodu je tu vidět, že se časově spěchá a proto některé scény se mohou zdát trošičku uspěchané (i když zase ne úplně uspěchané jako v jiných případech) a tak trpí v tomto ohledu napínavost, která by mohla dosahovat ještě jiných výšin. Napínavost tu samozřejmě je a má určitou kvalitu, ale ještě by mohla mít nějakou tu špetku navíc. Animace je trošku jiná oproti předchozím počinům - přijde mi taková trošku plynulejší a ostřejší (trochu viditelný vliv počítačové animace), ale na druhou stránku bych možná vytknul takový menší trn v oku a to šíleně duhové barvičky v některých efektech, které tam opravdu nemusely být. Po hudební stránce nevím jestli to dát za vinu kvalitě nahrávky, kterou jsem sledoval nebo je to tak opravdu, ale přišlo mi skoro veškerý (krom konce) zpívání takové upotlačené na pozadí, kvůli ostatním efektům, zvukům a melodiím, že tomu nebylo moc rozumět. Rozhodně ale musím pochválit nazpívání jednotlivých melodií, které člověk zná z předchozích dílů a taky pár dalších super tracků. Každopádně už se těším na oznámenou třetí sérii (tuším, že to bude ta část pod názvem "Sword Art Online - Alicization" **** MENŠÍ SPOILER: Mělo by to být z dalšího tajného projektu s trochu jiným typem ponoru a AI.****) a jaké další události se v tomto univerzu odehrají. (03.12.2017)

Tak jsem asi fanoušek série, protože na rozdíl od Scalpa tohle jako nějaký extrémní průšvih rozhodně nevidím a na konci jsem se i docela bavil. Začnu tím, co je evidentní a to je slušná animace a hudba. Především souboje jsou opět skvělé, dynamické a člověka, který má rád akci prostě baví. Především finální souboj je hodně povedený, barevný a má to ten epický feel, který si já u posledního bosse prostě přeji. Takže díky slušné animaci se na to dá bez problémů koukat a jsem ochotný částečně odpustit ten dle mého dost průměrný a nikterak extra složitý příběh. Zhruba 3/4 filmu i někdo jako já přesně tuší kam to povede, občas přemýšlí třeba nad tím, jak je možné, že Kirito tak rychle nabral fyzičku, no a pak přijde finále, které je sice slušné a emotivní, ale opět to vlastně není nic nečekaného. Je super, že záporné postavy zase jednou nejsou černobílé, spíš prostě jen lidi s tragickým příběhem na pozadí, kteří vzali řešení do svých rukou a moc se jim to nepovedlo, ale tohle už bylo ve světě filmu i anime tolikrát, že to zase není nic nového. Naštěstí u mě finální emoce zabraly, smutný příběh mě na pár sekund i dojal a tak to svůj účel u mě splnilo. Možná, že tohle byl základní kámen úspěchu a nebo to možná bude i tím, že jsem fanoušek ústřední dvojice. A tady se s kolegou Scalpem asi neshodnu, protože romantická linka mezi hlavní dvojicí na mě i tady působila vcelku uvěřitelně (ale co já vím o lásce...). Líbí se mi, že se film soustředí na hlavní dvojici a zbytek Kiritova harému se konečně posouvá do pozadí, kam podle mě patří. No a některé romantické momenty, včetně toho závěrečného mě prostě potěšili. Takže ve výsledku beru, že příběh mohl být mnohem zajímavější, ale zbytek mě nikterak nevadil a jako fanouška, kterým tedy asi jsem, mě to i docela bavilo. 7/10 (16.09.2017)