Obyčajná tvár

Citová ždímačka jak hovado. Stephen Chbosky podobné snímky prostě umí. Dokonale se dokáže vcítit do lidí a dětí stojících v koutě a následně svoji myšlenku zvládne bravurně předat divákům. Neskutečně citlivá věc, ve které se mu podařilo přesvědčit dokonce i Owena Wilsona k vážnému a procítěnému výkonu. Jacob Tremblay je neuvěřitelně talentovaný malý frajer. Strašně se mi líbily dialogy a monology napříč celým filmem. Jedna zajímavá myšlenka za druhou. Ani přes parádní dialogy mě příliš nezaujaly příběhy ostatních. Například bíločerná romance sestry hlavního hrdiny. Tento snímek vás vezme na dvě hodiny do trošku jiného světa. Do světa, kde jsou všichni v jádru duše hrozně hodní, do světa, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Filmu se dokonale daří předat svoji náladu divákům, což je důvodem jeho úspěchu. (25.03.2018)

Ze Stephena Chboskyho se rýsuje poměrně solidní odborník na silné lidské příběhy. Byl jsem správně naladěnej na tenhle druh příběhu a přiznám se že jsem se nechal úmyslně dojmout. Malinko mě neseděla role Owena Wilsona, přišlo mě že mají s Julií prohozené role v rodině. Owen zde hraje hrozného podržtažku :) Tématicky podobný film Maska z roku 1985 mě sice zasáhl více, ale mě to vůbec nevadí. 75% (12.02.2018)

Američané se naučili produkovat velké množství béčkových a céčkových filmů, které jsou všechny točené podle stejného principu. Vyberu si téma, obsadím to známými herci, odvyprávím příběh ... a divák má pocit, že už to někdy viděl!! Hlavně, aby u toho tekly slzy, protože američané se rádi dojímají! Nevím, na kolik evropských diváků to funguje stejně, na mě moc ne, mě to prvoplánovité dojímání spíše otravuje. Tady bylo všechno krásně upravené, nalíčené, modelové situace, všechno s dobrým koncem. Prostě tak, jak to v životě nikdy není. Film k žehlení nebo třídění a zašívání ponožek. Jednou bohatě stačí. (19.12.2018)

Ponaučení a doják. Sladké jak pověstné hovno z nutrie a reálné asi tak jako demokratické volby v Severní Koreji. Ale zároveň je naprosto jasné, že Chbosky to takhle průhledné až pohádkové prostě chtěl.  A za vší tou příručkovou sladkostí o správném přístupu k dětem, kamarádům a k sobě samým se nenápadně dějí ty skutečné věci. Všimli jste si jak třeba během filmu zkrásní unavená máma Julie Roberts nebo stěru jak jinak než skvělého Mandy Patinkina vůči nabubřelému zbohatlíkovi, rodiči. - " Ve školské radě mám pořád dost dobrých přátel,, pane řediteli! - Já jich tam mám víc."   Sympatické i v tom, že jsme poučováni jen v hodnotách prostých, řekněme lidských  A takhle se poučovat klidně nechám.  Ovšem lidé otrávení dnešní společenskou ufňukanou rasově-genderovou  kontroverzí asi raději ruce pryč. (24.11.2022)

Poutavé rodinné drama, která není pouhým příběhem o chlapci se znetvořeným obličejem, ale celkově příběhem o tom, že každá mince má dvě strany a to, jak se někdo chová, má svůj důvod, který nemusí být vždy na první pohled viditelný. Herecky je film perfektní, dokáže dojmout a mini příběhy vedlejších postav mi přišly jako dokonalý nápad. (23.01.2019)