Obsahy(1)
Nastudování Molierovy komedie se stalo poslední inscenací režiséra I. Rajmonta a zároveň nejlepší divadelní komedií roku 2015... S touto Molierovou hrou se na jeviště Šaldova divadla vrací veršovaná komedie. Moliere napsal svou Školu žen v rýmovaném alexandrínu. V jeho době to bylo dost nečekané spojení. Tento verš býval vyhrazen zpravidla velkým tématům, nikoli nízkým – tedy komediálním žánrům. Ne náhodou měl Moliere hodně nepřátel. Vymykal se. Provokoval například tím, že se oženil s o mnoho let mladší dívkou, s jejíž matkou měl dlouhodobý milostný poměr a tak svou nastávající vlastně dlouho vychovával tak trochu jako otec. A právě z této životní zkušenosti možná vzal námět na svou první velkou komedii (která předcházela vrcholným dílům, jako je např. Lakomec či Don Juan). Stárnoucí pan Arnolf dlouho odmítá stát se podváděným manželem, nakonec však přece zatouží po sňatku – svou ženu si chce ovšem nejprve sám vychovat. Své schovance chystá budoucnost po svém boku a osobně se jí stará o důsledně ctnostnou výchovu. Život se ovšem řídit nedá (tím méně ženy) a tak všechno dopadne docela jinak... Škola žen zaujala v posledních let dramaturgy několika českých divadel (Švandovo divadlo, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava atd.) Na scéně Šaldova divadla uvádíme tuto komedii v režii Ivana Rajmonta v pouze několik let starém překladu Jiřího Žáka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (4)
V titulcích pořadu uvedeno: režie Petr Soukup; divadelní režie Ivan Rajmont. ()
Nádherné představení Divadla F. X. Šaldy. V části představení seděl Martin Polách na jevišti blízko k divákům a něco povídal. Vybral si jednoho diváka na kterého při povídání koukal. A v den kdy jsem to viděla, koukal zrovna na mě! Byla jsem moc ráda. Martin Polách byl úžasný. Karolína Baranová byla skvělá. A Tomáš Váhala byl také skvělý. ()
Mluvný moderní překlad, plnokrevná režie a herci jeden lepší než druhý, Martin Polách špičkový. Molière pro dnešní dobu! ()
Mám oblíbenější komedie, přiznám se. Ale taky se musím přiznat, že tuhle jsem od Molièra neznal. A že byla vtipná. Navíc je na ní skělý i fakt, že je nadčasová. Ženy jsou totiž po tisíciletí stejné. A vlastně i lidstvo jako takové. Co platilo před stovkami let, platí i dnes. Záznam je také důkazem, že nejen pražáci jsou dobří herci. ()
Reklama