Vzducholoď

Jedním slovem: Nevýrazné. Michael York mě tentokrát nepřesvědčil o svém šarmu, s jehož pomocí dobýval krásné ženy ... ani o své duševní rozpolcenosti (umocněné touhou po životě), kterou jsem byla ochotná akceptovat. Daleko víc mě zaujala obří vzducholoď, která představovala vrchol technického mistrovství a jako každá noblesní dáma si byla svých předností moc dobře vědoma - tudíž byla sama na sebe (ne)patřičně hrdá. Nelze opomenout ani závěrečnou leteckou bitvu, ne nepodobnou souboji Davidů s Goliášem. Závěr je v rámci možností vyřešený vcelku uspokojivě, přesto se dostavil neurčitý, značně rozporuplný a ničím nepodložený pocit, že příběh zůstal nedotažený. Jednoznačně pozitivní zjištění tak spočívá pouze v tom, že válka je vůl - a to není nic nového pod sluncem. (18.09.2013)

Filmů z prvné světové o vzducholodích moc není a ani si teď nějak nejsem schopen žádný vybavit... Vzducholodi měly ve své době velkou budoucnost a měly nahradit rychloparníky jako byl třeba nebohý Titanic. Z Evropy do Ameriky to i tak trvalo lodí několik dní a čas jsou peníze.  Bohatším lidem měly zkrátit cestu přes Atlantik v luxusu na který byli zvyklí. Bohužel ne vše bylo doladěno a kámenem úrazu byl plyn, kterým se vzducholodi plnily. Sice byl lehčí vzduchu, ale zase byl zatraceně hořlavý. Své by o tom mohli vyprávět přeživší ze vzducholodi Hindenburg a ani ta pochopitelně nebyla jediná, kdo zahořel jak stoh slámy. První světová pak náhle ukázala další možnosti jak tyto obry využít (řekněme spíše zneužít) k zabíjení lidí. Jestli za druhé světové války i přes sofistikované např. americké zaměřovače typu Norden bylo mnohdy vlivem mnoha faktorů strategické bombardování nepřesné, pak za první se dá hovořit jen o snaze něco někam hodit a kam to spadne něco třefit. Představa, že by vzducholoď házela pumy jen na konkrétní vojenské objekty byla v té době díky technickým možnostem nerealizovatelná a padne to i ve filmu. První letouny dokonce bombardovali tak, že střelec sedící za pilotem měl pumy na podlaze pod nohama a házel je přes bok letounu ručně. A tak se ze Zeppelinů pumy házely na doky a na města s civilním obyvatelstvem. Ne Coventry nebylo první zvěrstvo od Skopčáků. Ti si to vyzkoušeli právě už za první světové. Naštěstí první světová dala rozmoach letectví a vzniku čím dál dokonalejších letadel, takže se těmto teroristickým nájezdům dalo čelit. A byla to i letadla, která po válce vytlačila vzducholodi z civilního letectví a pro dopravu začalo být užíváno jen jich. Vzducholodi vydržely kupodivu v armádních letectvech i během druhé světové války a Amerika s nimi dělala u svého pobřeží protiponorkové hlídky. Tento film je mixem špionážního thrilleru a regulérního válečného filmu. První půlka je pomalejší, v druhé je ale akce opravdu hromada. Veškeré efekty i sama LZ byla udělána velmi věrohodně a i když dnešní divák zmlsaný digitálními efekty se možná místy ošklíbne či usměje, já byl spokojen. Yorka mám rád a je to typický představitel těchto rolí své doby. Celkově je to na slabší 4 hvězdy, ale vzhledem k tématu, které se moc často nefilmuje to dorovnám nahoru. Dávám tedy za 4 záplané střely. * * * * (07.07.2023)

Námět je super a moc jsem se těšil - britský špion se za první světové války vydává na misi s německou vzducholodí. O vzducholodích jsem snad žádný film neviděl, no ale výsledek je slabý. Nevím jestli to bylo nekvalitní kopií a televizním ořezem či režisérem, ale celý film mě přišel děsivě laciný, utopený v temnotě a navíc příšerně nudný. Žádné majestátní záběry vzducholodě, zajímavé postavy či napínavý děj. Omyl je Michael York, který je šíleně nevýrazný a vypadá spíše jako klučina než jako zkušený špion a svůdník. Je to tak na 2*, ovšem finální akce (dobývání hradu a vzducholoď vs. letadla) je parádní a zachraňuje co se dá. 3*, ale čekal jsem to mnohem lepší. (08.01.2023)

Hudba hodně připomene o tři roky starší nedostižný Kam orli nelétají. Také v tomto případě budeme svědky kontrašpionáže. Děj není tak napínavý, ale přestože se pohybujeme v roce 1915, budete mít z filmu podobný pocit, jaký zažívá fanoušek filmů z WWII. První světovou válku totiž sledujeme z paluby ZP 36, nejmodernější německé vzducholodi. Nenechte si zážitek zkazit úsporným dabingem, kdy v první půlhodině Bohumil Švarc (jinak také komisař Lassard z PA) svým výrazným hlasem namluvil asi osm různých postav. A přátelé, v obsazení nacistů nechybí Anton Diffring! Info pro dabingforum: V českém znění: Gustav Bubník, Petra Hanžlíková, Petr Pospíchal, Jan Hanžlík, Bohumil Švarc, Karel Chromík, Jiří Zavřel, Hana Talpová. Zvuk: Ivo Novák Produkce: Zdena Sirotková Překlad: Milan Sysel Režie: Jiří Ptáčník Pro Warner home video vyrobilo studio Dabing AB Barrandov (13.01.2013)

Jak tak na to koukám, mnoho svých hodnotitelů tento snímek nemá, což je škoda, jelikož si svoji pozornost jistě zaslouží. Tak zaprvé: jedná se o příběh z první světové války; dále: ústředním tématem jsou německé vzducholodě; a do třetice: akce (téměř) od začátku do konce s nosnou dávkou napětí. O to větší překvapení vzhledem k době svého vzniku a zpracování… A v doprovodu krásných žen... 74% (26.09.2013)