Mlha v srpnu

Neobyčejně těžký a naléhavý film... Sice jsem se při sledování nemohl zbavit pocitu, že by se z dané tématiky dalo vytěžit více, ale absolutorium si zaslouží celkový casting a hlavně práce s autentickými mentálně retardovanými naturščiky...stejně jako obdivuhodná práce s dětskými herci...víc autentické herecké obsazení už nešlo... (14.04.2017)

Filmů s tématem zabíjení Židů během nacismu vzniklo nespočet, až by v jejich záplavě člověk zapomněl, že všechny ty hrůzy se týkaly všech, kteří stáli v cestě vytvoření "čistého" německého národa. Nebel im August nás zavede do prostředí sanatoria s (z velké většiny) postiženými a nemocnými dětmi. Tedy těmi, kteří v očích fanatických nacistů nepřinášeli národu žádný prospěch. Snímek sleduje den po dni krutosti programu T4 a zobrazuje děsy, kterými si pacienti sanatoria procházejí. Není klasicky černobílý, odhaluje motivy, různé pohledy i to, že sebevětší děsy lze při zlé vůli, síle moci a touze po pomstě překroutit v ještě horší činy. Ukazuje však také, že každá snaha se počítá a že pár kapek vody sice nevytvoří oceán, ale dodá celý potok naděje. A ten se taky počítá. Výborné herecké výkony Sebastiana Kocha a Iva Pietzckera v hlavní roli strhnou k zážitku, který sice nebude procházkou v růžové zahradě, ale o to déle na něj budete vzpomínat. (10.09.2018)

Je zvláštní náhodou, že se v tomto filmu sešli mně známí německy mluvící herci, konkrétně Koch, Markovics a Confurius, čímž pro mě snímek dostal zcela jiný rozměr. Nicméně nemůžu říct, že by se jednalo zas až o zdařilý počin, velká část filmu byla spíš mdlá, jakoby ty zápletka byla umělá. Čímž rozhodně nechci nějak shazovat, ale šlo zpracovat jistě lépe, nicméně si nemyslím, že by se jednalo o propadá. (18.04.2022)

Musím upřímně říct, že Mlha v srpnu mě chytla od prvních scén. Nejspíš za to může ústřední hrdina Ernst Loss, který si velmi brzy získá divákovo srdce. Celé prostředí psychiatrického sanatoria je zpočátku velmi neosobní a spoustu věcí se dozvídáte jen z náznaků. Jakmile ale přijde na řadu malinovka, vše dostává rychlý spád... Musím říct, že jsem asi dlouho neviděla takhle podařený válečný film, ve kterém nepadne ani jediný výstřel. (24.04.2017)

Program rasovej hygieny zahŕňal likvidáciu mentálne i fyzicky postihnutých degenerátov. Aby bolo zabránené ich množeniu. Aby sa ušetrilo na zdravotnej starostlivosti o nich. Nebola to prevratne nová myšlienka nacistov. Dejinami sa tiahne prinajmenej od sparťanských čias. Nacistom sa odhadom podarilo takto zlikvidovať 200 až 250 tisíc ľudí. Konvenčne nakrútený film ukazuje na veľmi nekonvenčné praktiky v jednom z týchto "liečebných" zariadení, kde sa zhodou okolností ocitne zdravý chlapec, s rebelským správaním a nevhodným pôvodom. Postupne odhaľuje maskované likvidačné praktiky personálu a vedenia zariadenia. Rozvíja myšlienky na útek z milosrdne sa tváriaceho pekla. Okrem trefného upozornenia na vskutku anjelsky vykonávané akty vraždenia z dôvodu choroby detí, či už vyhladovaním, injekciou proti bolesti alebo chutným sirupom film upozorňuje i na jednu menej známu rasovú diskrimináciu z čias nadvlády nacizmu. Chlapec - hlavná postava totiž patril k národnosti Jenišov. Jeniši/Jenišovia sú etnograficko/národnostná/sociálna skupina prevažne zo Západnej Európy, žijúca kočovným spôsobom života, s vlastným jazykom a zvykmi. Majú keltsko-židovský pôvod, niekedy sa označujú ako "bieli cigáni". Za Hitlerovej vlády, podobne ako Cigáni, boli vystavení systematickému holokaustu. Žijú v okolí rieky Rýn a priľahlých štátoch (Švajčiarsko, Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Luxembursko). Dodnes im štatút národnosti priznalo len Švajčiarsko. (12.02.2021)