Snídaňový klub

Zprvu se zdá, že před sebou máme 5 jasně rozškatulkovaných středoškolských figurek, ale nic, natož dospívající mládež, není jednoznačné… jak lehkou rukou za dva dny napsaný scénář pozvolna a s citem odhaluje. V období, kdy se cítíte být někým, ale přesně nevíte kým, přijde každý chápavý film vhod. Tenhle je navíc vtipný a dojemný. Překážku nepředstavuje ani starší datum výroby. Hudbou, skvěle vybranými herci a hlavně nevídanou mírou porozumění jde o záležitost nadčasovou i srdcovou pro mnoho diváků (bohužel zatím především amerických). Třebaže do cílové divácké skupiny už nějaký ten měsíc nepatřím, rád jsem si Snídaňový klub „přisvojil“. Děkuji, Johne Hughesi. 90% Zajímavé komentáře: Flipper, Mr.Apache, InJo, wipeout (07.12.2010)

The Breakfast Club. V Americe (spolu s filmem Ferris Bueller's Day Off) opravdu kultovní filmy, které má na svědomí John Hughes (oba taky mají už nějakou dobu na IMDb shodně 7.9/10, což je opravdu parádní výsledek, přihlédneme-li k faktu, že filmy od 8.0 jsou v TOP 250 filmů všech dob). Tak přesně tohle jsem věděl o tomto filmu a nějakou dobu jsem si jej chtěl sehnat, ale vždy jsem na něj tak nějak zapomněl. Nicméně konečně jsem to napravil a musím říct, že zvěsti nelhaly. Tohle je opravdu parádní snímek, který natočil někdo, kdo rozuměl (bohužel, John už nějaký ten rok mezi námi není, ale o jeho velkém vlivu svědčí i fakt, že na Oscarech mu udělali tuhle překrásnou poctu) duši mladého, dospívajícího člověka, který může být jakýkoliv, ale bojí se. Bojí se, že bude stejný jako jeho rodiče, bojí se, protože neví, co bude dál s jeho životem, bojí se, protože ostatní ho už nějak zaškatulkovali a on ještě neví, kdo vlastně je. A takovéhle filmy se už (bohužel) netočí. John to uměl a já si musím sehnat více filmů od něj. Parádní film s dokonalým soundtrackem a přirozenými herci. 100 %. (06.05.2013)

Päť spolužiakov ostane po škole a svoj čas sa rozhodnú tráviť po svojom. Ďalší film, ktorému sa v našich končinách nedostáva zaslúženej pozornosti a pritom ide obrovský kult. Neskorší scenárista Sám Doma sa preslávil najmä ako tvorca tých najlepších a najúprimnejších teenagerských filmov. A táto generačná výpoveď je z nich najlepšia. (07.12.2017)

Ony schematické postavy mají ve filmu své opodstatnění. Nikde jinde se totiž nepřiblížíte k psychologickému těchto figurek. Breakfast Club nejde v tomhle nějak extrémně do hloubky a dokonce nechává mnohé si domýšlet divákem (což v tomhle případě znamená odfláknutost), ale překvapivě nijak extrémně nehrotí a obohacuje film celkem svěžími humornými prvky. Jinak za ten model, co tam zhulili bych klidně zaplatil dvě výplaty -) (05.12.2010)

Filmy o dospívání mě pořád bavěj, asi z nostalgie, nevím jestli se toužím vrátit do těch let a nebo jsem nedospěla a pořád tam někde jsem. O filmu jsem se dozvěděla od hlavní hrdinky z knihy Prokletí od pana Palahniuka. Pořád to omílala, až jsem si řekla, hej to musí být dobrý, na to se sakra musím podívat. A bylo a je to víc než dobrý, neskutečně mě to bavilo, každou minutu jsem si užila. Konec mě dostal ještě víc, protože jsem tyhle slova, už někde slyšela, a teď bych si ráda vzpoměla kde. (21.09.2014)