Snídaňový klub

Ony schematické postavy mají ve filmu své opodstatnění. Nikde jinde se totiž nepřiblížíte k psychologickému těchto figurek. Breakfast Club nejde v tomhle nějak extrémně do hloubky a dokonce nechává mnohé si domýšlet divákem (což v tomhle případě znamená odfláknutost), ale překvapivě nijak extrémně nehrotí a obohacuje film celkem svěžími humornými prvky. Jinak za ten model, co tam zhulili bych klidně zaplatil dvě výplaty -) (05.12.2010)

Generačné Hughesove filmy (s výnimkou "po funuse" uvedenej BÁJEČNEJ CHVÍLE) minuly československú mládež obrovským oblúkom a ja sa tomu s odstupom času ani nečudujem. V tej dobe sme ja a moji spolužiaci frčali na úplne iných filmoch o úplne iných témach. Jediné čo pretrvalo je nesmrteľný hit od SIMPLE MINDS. (10.9.2023) (10.09.2023)

Teenagerovská komedie s typicky americkým nádechem. Chování dětí a jejich rozdílnost je náhle vystaveno konfrontaci. Školní hvězdy a podivíni se najednou setkávají v jedné třídě a odkrývají svá tajemství a pocity. Musím přiznat, že téma je stále aktuální a i poměrně starší snímek má co říct i mladším divákům. Mně osobně se moc líbil. Takový film k odreagování, který vám i přesto něco dá. Rozhodně stojí za to dát mu šanci. 75% (07.10.2014)

Na Snídaňovém klubu je vidět úporná snaha udělat z něj generační film a ve Spojených státech jde údajně o kultovní záležitost. No nevím, nezdá se mi, že by nějak zásadně vypovídal o mladé generaci 80. let, spíš jde o jakýsi pozérský manifest puberťáků. Pubertou si museli projít všichni a ti, co v ní jsou momentálně, se pochopitelně mohou s hrdiny filmu ztotožnit. Nic víc než podrážděnost z rodičů a učitelské autority se z jejich dialogů a skutků vyčíst nedá. Ke skutečným postavám mají daleko, jde spíš o klasické školní typy - tak ukázkové, že z toho na hony čiší scénáristická účelovost. Humorné to není a vzhledem k výše uvedenému mi tam nefunguje ani ta psychologická rovina a nedokážu se s těmi týpky ztotožnit ani emocionálně, zvlášť sígr a provokatér v podání Judda Nelsona by podle mě potřeboval spíš pár facek než pochopení. Jeho představa o nezávislosti a životě totiž bez usměrnění končí tam, kde se odehrává francouzský snímek Mezi zdmi. Aby systém fungoval, nemůže každý jenom žvanit o svých právech, ale musí sám přispět. Hrdinové filmu se ani nechovají nějak realisticky a jejich spárování na konci je taky jen důsledkem scénáristické násilnosti. Celkový dojem: 40 %. (20.04.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Pět středoškoláků - sportovec, princezna, lhářka, šprt a gauner jsou v sobotu na 9 hodin po škole. A kromě trestu psaní eseje je čeká poznávání sebe sama, což skončí kamarádstvím i láskou. Mne to nicméně patřičně nezasáhlo... Trailer: http://www.csfd.cz/film/4573-snidanovy-klub/videa/ (14.10.2012)