Snídaňový klub

The Breakfast Club. V Americe (spolu s filmem Ferris Bueller's Day Off) opravdu kultovní filmy, které má na svědomí John Hughes (oba taky mají už nějakou dobu na IMDb shodně 7.9/10, což je opravdu parádní výsledek, přihlédneme-li k faktu, že filmy od 8.0 jsou v TOP 250 filmů všech dob). Tak přesně tohle jsem věděl o tomto filmu a nějakou dobu jsem si jej chtěl sehnat, ale vždy jsem na něj tak nějak zapomněl. Nicméně konečně jsem to napravil a musím říct, že zvěsti nelhaly. Tohle je opravdu parádní snímek, který natočil někdo, kdo rozuměl (bohužel, John už nějaký ten rok mezi námi není, ale o jeho velkém vlivu svědčí i fakt, že na Oscarech mu udělali tuhle překrásnou poctu) duši mladého, dospívajícího člověka, který může být jakýkoliv, ale bojí se. Bojí se, že bude stejný jako jeho rodiče, bojí se, protože neví, co bude dál s jeho životem, bojí se, protože ostatní ho už nějak zaškatulkovali a on ještě neví, kdo vlastně je. A takovéhle filmy se už (bohužel) netočí. John to uměl a já si musím sehnat více filmů od něj. Parádní film s dokonalým soundtrackem a přirozenými herci. 100 %. (06.05.2013)

Tento v Amerike kultový, u nás prakticky neznámy, film sa mi dostal do rúk náhodou a to 23 rokov od jeho vzniku. A ani neviem presne, čím ma tak dostal. Nostalgiou to zrejme nebude, kedže som 80. roky zažila len v plienkach. Ikeď možno práve tým, že by som rada zažila časy, keď na natočenie filmu pre teens a o teens nepotrebovali tvorcovia kopu fekálneho humoru a zmienku o sexe v každej druhej vete. Tento film je zábavny a zároveň aj vážny a dojemný. Pätica hrdinov si postupne uvedomí, že toho majú spoločného viac, ako si pôvodne mysleli. Z hercov trochu vyčnieva Judd Nelson, ale perfektní su všetci. No a k tomu nám hrá pecka od Simple Minds - Dont you forget about me. Neprávom opomínaný film. (26.05.2008)

Zcela určitě jeden z nejlepších filmů o středoškolácích. Divadelně rozehrávané dialogy, které divákovi postupně odkrývají kdo je vlastně kdo a zároveň že nikdo není pouze tím za koho se vydává. Režisér John Hughes byl v 80. letech docela pojem. Hudba je geniální, po hříchu se ve filmu vyskytuje pouze sporadicky. Překvapí že Judd Nelson to nedotáhl v kariéře dále. Zážitek 75% (28.03.2015)

Moc nevím, co si o tom myslet. Je to sice kult a konec je fakt super, ale cesta k němu je zdlouhavá. Na tento film se často odkazuje, takže už jen proto se hodí ho znát. Parta dětí z různých společenských skupin je v sobotu po škole. Dlouho to netrvá a jejich rozdíly způsobí nejeden konflikt. Časem si ale uvědomí, že jsou všichni na jedné lodi a že jim nezbývá než táhnout za jeden provaz. Hezky to poukazuje na ty klasické stereotypy na střední škole. "Nikomu bys nechyběl!" (28.08.2020)

Ačkoliv je Breakfast Club o teenagerech, mám pocit, že je určen spíše pro teenagery odrostlé, kteří mají dané období dávno za sebou, ovšem rádi na něj vzpomínají. Film tedy plní úlohu, jaké se po 25 letech ujal také např. seriál Glee. Sledujete jakoby jasně načrtnuté archetypální charaktery, které jsou svým způsobem nadčasové a pomaličku si je začínate osvojovat. Snídaňový klub tvoří fajn partu, je velice příjemné pozorovat přerod atmosféry z odstupu až nenávisti do přátelství. Zní to naivně, ale nedá se říct, že by to nedávalo smysl. Psychologie si zde najde své místo, postavy odhalují své nitro a typicky se ukáže, že za všechno mohou rodiče :) Komediálních prvků je poskrovnu, a tak spíše než smích u vás film navodí blažený úsměv a roztomilou spokojenost. 8/10 (14.03.2011)