Šakalí léta

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. (22.06.2022)

Nezáživný pseudoumelecký, predrevolučný, na niečo sa hrajúci film, ktorý nemá absolútne čo ponúknuť. Neviem čo si vy predstavujete pod pojmom rock´n ´roll ale ja niečo čo vás chytí a už nepustí, lenže v tomto filme sa nenachádza ani jedna dobrá skladba a dá sa povedať že to má od rock´n ´rollu pekne ďaleko, Hřebejk režisér kultových snímkov ako pupendo a pelíšky tu síce len začínal ale netvrďte mi že aj režíjny debut nemôže byť dobrý. S hercov najviac vyniká skvelý abrahám, ktorý si podľa mňa ako jediný zaslúžil českého leva zo všetkých tých cien čo tento film získal. Ostatný a hlavne ten český Tobey McGuire sú len a len na smiech. Dve dobré scény- teta rozbije okno keď chce zabiť muchu, a šťanky namiesto piva to je všetko čo tento film môže ponúknuť a čím zaujať. Skrátka maximálna hlúpsť s tupým pražským afektom, ktorá bola nudná a naprosto hlúpa. (04.05.2008)

Spojení Hřebejk + Jarchovský je pro mě vždy zážitkem, ale tenhle film mám ze všech nejraději. Skvělý scénář (vycházející z ještě lepší knížky), skvělí herci (především tedy pan Abrhám) a geniální hudba. A navíc vznikal v době, kdy to pro český film nebylo zrovna jednoduché. Přesto, že jsem ho viděla snad stokrát a znám každou repliku, mě pořád baví, proto 5*. (25.01.2011)

Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. (18.04.2014)

Nemůžu nesrovnávat s o dva roky starší OBECNOU ŠKOLOU - v obou případech šlo o silné debuty našich nejvěhlasnějších a nejlepších porevolučních filmařů a o retro snímky nahlížené (aspoň částečně) dětskými hrdiny, jejichž světem otřese příchod výrazné postavy zvenčí a jejichž "nudní fotrové" se ve finále mení v skutečné hrdiny. Hřebejk měl poněkud horší startovní pozici - záda mu scenáristicky nekryl Svěrák starší, jeho ohlédnutí do minulosti nebylo tak hřejivé a navíc si k retru přidal i muzikál - a také dopadl o poznání hůř. Kvalitu tanečních scén sice moc neposoudím a soundtrack se mi líbil, příběh ale poněkud drhne, např. vychtěně působící krize vztahu mezi Edou a Kšandovou sestrou. Zatímco u Svěráka dle očekávání bodovala nejvíc ona nejvděčnější postava cizince přicházejícího zvenčí změnit pravidla, u Hřebejka excentrického Bejbyho hravě zastiňuje nudný okrskář bez chuti Prokop v Abrhámově skvělém podání. (03.04.2016)