Semestr

Nehodnotitelný a ze všech stran snadno napadnutelný Semestr je ponejvíce důsledné naplnění veškerých představitelných stereotypů halící se za generační výpověď. Podle všeho je natolik realistický, až z toho nejde vyvodit nic skutečně druhovýznamového, co by vedlo k nějakému většímu divákově nepohodlí. Celý seriál se víceméně jen do závěru bezkonfliktně překulí, aniž by díl co díl na sebe nenabaloval klišé počínaje prací v kavárně, konče zahleděností se do filmové vědy. Nevím, jestli mě štve víc to, že se to realitě až moc připodobňuje, nebo to, že tvůrcům nebylo záhodno jít o poznání alternativnější - autorsky odvážnější - cestou. S každou další epizodou to pak vypadá jen jako otrocké odškrtávání položek (lajky, skajpy, srdíčka). _ Ale i tak jsem rád, že to vzniklo. (05.03.2017)

Asi nejvíc žeru ty Ufajry a fakt, že voba maj fakticky svoje profily tady na ČSFD a zrzka je ještě ke všemu aktivní! (Sorry za stalking.) Bechdel test není Bechdelův. Hejtuju fetky, stíhačky a moralizující pozérky. O to kouzelnější je, že jsem úplně stejné prokrastinující pako jako Damián a radši se podívám na striptýz holky s umělejma prsama, než abych komunikoval se svojí zrzavou fiflenou, která chytá deprese z toho, že její máti má rakovinu, že její vymatlaná kámoška s mozkem z kokainu to dotáhla bez nějakýho vlastního zapříčinění do Paříže (není o co stát) a že její nejlepší kámoš, gay, má sex častějš než ona sama. Stejně tak kouzelná je forma vyprávění týhle vztahovky na dálku s postavama, který sice považuju za uvěřitelný, protože se minimálně v Damiánovi celej vidím, ale za zbytečně dohnaný do extrému, protože nevěřím tomu, že by žádná byť sebevymaštěnější pipka opustila svojí matku, která bojuje s rakem, jen proto, aby v Berlíně u svýho kluka dělala někde bůhvíco za job. Zajímalo by mě, jak hořká ta pilule s mailem z minulosti byla, když si ta nána zrzavá vybavila, kolik toho mohla v Praze prohulit a prošňupat ^_^ V každým případě po formální stránce zajímavej počin mladýho ansámblu, herecky (aspoň co se týče Amálie a Damiána) uvěřitelný, režijně v několika epizodách překvapivě silný, a to bez ohledu na to, jak lehký nebo těžký takovýhle dopisní zpracování přes skype mohlo nebo nemuselo být. Easter eggy beru. Digguju pohled na současný vzdělání, sám jsem si po pěti semestrech vejšky řek to samý a šel do toho Utrechtu. Respekt český (filmový / televizní) omladině, do budoucna přeju spoustu úspěchů. První a poslední epizoda nejslabší, byť poslední má vtipnej epilog po vypnutí počítače a přechodem formy, kterej mě ve výsledku pobavil. Samotná pointa je přesto nejslabším článkem samotnýho seriálu a potřebovala by buď prohloubit třeba úmrtím matky, nebo opuštěním Damiána; nebo třeba kompletním překopáním. Ale to už je na jinou diskuzi. Peace out, virtuální živote - jsem rád, že nepatřím k těmhle mileniálům, moje soušl sítě sice jsou, ale spíš jen tak k tomu, abych na Vánoce popřál happy holidays, takže spousta z toho života na fejsbuku a snapchatu a bůhvíkde mi trochu unikala :) (21.12.2016)

No jako já nevím. Zajímavej nápad využít tenhle zatím neokoukanej formát, ale mám trošku problém s celou tou scénáristickou stránkou. Nic moc se tam neděje, jednotliví aktéři se dají snadno rozřadit do určitých společenských škatulek (třeba holka s velkejma kozama a malým mozkem...). Prostě všechny postavy představují jakýsi archetypy, který společnost patrně přisuzuje Generaci Y. Ale to přece nemůže být pro diváky zajímavý. Takhle to prostě v životě nechodí, většina lidí má přece mnohem zajímavější, komplexnější a originálnější osobnost. Ale postavy tady se chovají jako naprostí idioti, kterým bych nejradši dala přes držku. A přitom je chování všech postav strašně prvoplánový, předvídatelný a zdánlivě šokující. Na mě to celé působí jako jakási telenovela pro mladý. A ani mi nepřipadá, že by to mohlo zaujmout reálnou generaci Y. Dokážu si představit, že to osloví třeba teenagery, kterým ale není víc, než dejme tomu 17. Mýdlová opera pro odrostlý děti. A tohle má být obraz dnešní generace? S tím se teda neztotožňuju. Já do týhle generace patřím taky a rozhodně se nechovám tak kreténsky jako postavy v seriálu, ani mí kamarádi se tak nechovají. Šlo z toho vytřískat víc, čekala jsem nějkou syrovou hořkosladkou výpověď o dnešní generaci mladých, dostala jsem jen jakejsi prefabrikát s pozlátkem, kterej se snaží působit hrozně damaticky a reálně. Bohužel mu to moc nevychází. Btw: v průběhu sledovaní mě napadla myšlenka, jestli by zveřejnění mých aktivit a konverzací na internetu nebylo zajímavější a zábavnější, než celej tenhle pořad. Jo a ještě jedna poznámka na konec. Do podobnýho projektu by mi asi víc seděli úplně nový neokoukaný tváře, který nikdo nezná. Netuším, proč se tvůrci rozhodli do rolí obsadit herce, kteří už pár zářezů ve svý kinematografii mají. Ale to už je opravdu jen detail. (25.11.2016)

// Semestr je u konce a moje dojmy by snad ani nemohly být rozpačitější. Výživná sonda do života mladých lidí zamaskovaná stereotypy dnešního života a podaná možná prvoplánovou, ale přesto naprosto padnoucí formou skajpování a telefonování přes FaceTime, se mi až do páté epizody nadmíru líbila. Pak někomu buď došly nápady, peníze, nebo hůř, byl přesvědčený, že takový konec někoho uspokojí a já jen zírám. Jak rychle se dá tak sympatický projekt ve finále poslat do kytek. Zklamání a ohromná škoda, Damián i Amálie mi budou chybět, ani přesto ale Semestr nemůžu po prvotním nadšení označit jako povedený, prostě ne. #sorrynotsorry 5/10 (28.11.2016)

Těkavý způsob vyprávění prostřednictvím skypu doplňuje velmi výstižně povahu nejednoznačného vztahu dvou, kteří se teprve hledají. Odcizující forma komunikace na dálku, kdy se navíc ani jeden nesoustředí plně na svůj protějšek, ale poskakuje internetem od tématu k tématu, postupně odhaluje, že dívka i mladý muž směřují každý někam jinam a jejich společná budoucnost je nejistá. Popravdě, kdyby byla společná, asi by nebyla šťastná ani pro jednoho z nich. Jednoduše natočené, dobře napsané: solidní počin! (03.01.2017)