Česko,
2000, 120 min
Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Bolek Polívka, Csongor Kassai, Jaroslav Dušek, Anna Šišková, Jiří Pecha, Martin Huba, Simona Stašová, Vladimír Marek, Jiří Kodet, Richard Tesařík (viac)Obsahy(1)
Na príbehu ľudí, ktorí počas druhej svetovej vojny schovávajú židovského mladíka, sa odkrýva téma prostého ľudského hrdinstva, sily ľudskej slušnosti. Ukazuje sa, že aj malá prejavená slušnosť môže byť veľkým hrdinstvom a naopak, že niekedy prehliadnutá neslušnosť môže byť veľkou tragédiou. (RTVS)
Zaujímavosti (24)
- Hans Albers naspieval pôvodne skladbu „Mein Gorilla hat 'ne Villa im Zoo" v roku 1933 do filmu Heut kommt's drauf an. (Raccoon.city)
- Richard Tesařík hrá vo filme vojaka 1. československého armádneho zboru ZSSR. Jeho otec Richard Tesařík starší v skutočnosti za 2. svetovej vojny slúžil v československej tankovej brigáde ZSSR. Zúčastnil sa bojov o Kyjev, bojoval aj na Dukle a bol jedným z osloboditeľov Ostravy. Po vojne bol ocenený titulom "Hrdina ZSSR". (Jello Biafra)
- Ve svých zápiscích vzpomínal Petr Jarchovský na báječné náhody při vybírání lokací v Josefově, kde Jan Hřebejk s Milanem Býčkem procházeli dvorky. V jednom z nich, docela maličkém a zastrčeném až na konci romského sídliště, je zastavila stará paní. Představili se jí a ona je pozvala k sobě do bytu: "Zdá se to neuvěřitelné, ale byt paní Červené v Josefově odpovídal naprosto přesně popisu imaginárního bytu hlavních hrdinů v našem filmu. Shoda okolností šla až tak daleko, že na stěnách visely stejné obrazy, které jsem si vymyslel a které by se musely nechat malovat! Ty nám byly laskavě zapůjčeny. Vrcholem všeho však byl "manželův zavřený pokoj". Třináctá komnata. Paní Červená, vdova, tento pokojík již léta neobývala. Takže když tam byli uvedeni, nalezli zde množství rekvizit ze čtyřicátých let včetně dobového tisku, literatury a mapy protektorátu Böhmen und Mähren na stěně! Byt paní Červené, ideálně umístěn uprostřed filmového exteriéru, se stal detailním předobrazem pro atelierovou dekoraci, kterou podle něj vystavěl architekt Býček v ateliéru č. 4 na Barrandově. A to ještě nebyl konec - v Josefovské ulici, ve které jsme hodlali natáčet většinu exteriérových záběrů, před rokem spadl dům. Zřítil se, jako kdyby na něj kdosi shodil bombu. Část zdiva stála, v koupelnách visely ještě ručníky, zatímco druhá část domu, ve změti trámů, cihel a zničeného nábytku, ležela na zemi. A šlo o ruinu čerstvou, jako by dům dostal letecký zásah včera. Co víc si můžou filmaři, kteří natáčejí film z válečných časů, přát? Poprosili jsme paní starostku, zda by s odklízením ruiny pár týdnů nepočkali, a dekorace, za kterou bychom jinak museli těžce platit, byla na svém místě." (NIRO)
- Scenárista Petr Jarchovský ve svých zápiscích pro časopis Cinema vzpomínal, jak se filmařům vydařilo hledání lokací: Honza Hřebejk s architektem Milanem Býčkem objezdili spoustu východočeských městeček. Nalezli několik ucházejících míst, avšak povětšinou roztroušených po různých městech, často vzdálených a pro účely natáčení tedy komplikovaných. V závěru jedné z obhlídek navrhl Honza, aby se stavili ještě v Jaroměři-Josefově. Znal to město trochu z mého vyprávění. Celá moje rodina odtamtud pochází a já trávíval v Jaroměři u babičky jako školák nejedny prázdniny. (...) Pravda je taková, že rodinné okupační historie spojené s mládím mého otce a dědy, mám přirozeně spojené právě s Jaroměří. Pokud vytvářím iluzi maloměsta, vidím ji před sebou. (...) Pravý zázrak se však stal, když svým autem, v domnění, že exteriéry jsou víceméně nalezeny, přejeli šraňky a říčku Metuji a vjeli bránou do Josefova. Josefov, jak už název městečka vypovídá, je vlastně stará josefínská pevnost vystavěná na obranu Rakouska proti Prusům. "Tam můžeš postavit kameru na koleje a udělat stometrovou jízdu se všemi průhledy do dvorů a dalších ulic a nemusíš měnit jedinou lampu, jediné okno. Nic. Můžeš vlézt s kamerou do auta a jezdit po hvězdicovitých dlážděných ulicích josefovského ghetta sem a tam a nestane se ti, že bys zabral něco rušivého. Je to zázrak a požehnání, můžeme film provětrat a vytáhnout do exteriérů, aniž bychom platili miliony za stavbu dekorací. Když nalezneš přirozenou dekoraci, která tu stojí, můžeš si k rozpočtu pomyslně přičíst desítku milionů, která ti spadla doslova z nebe," líčil mi Honza své pocity nad vyvolanými fotografiemi místa, kde jsme pak v létě prakticky celý film natočili... (NIRO)
- Chvíli, v níž se panikařící Horst Prohaska vyděšeně zatočí dokola, pojal Jaroslav Dušek jako poctu Louisi de Funèsovi. (NIRO)
- Nikde ve filmu se nezmiňuje, jaké má Marie (Anna Šišková) zaměstnání. Není však ženou v domácnosti. Ve scéně, kdy se k nim má nastěhovat pan Kepke (Martin Huba), sedí u jakési knihy zakázek. Podle několika rekvizit v místnosti jde nejspíše o provoz čistírny nebo prádelny. (Verbudrak)
- Scéna, ve které je Horst (Jaroslav Dušek) s Marií (Anna Šišková) ve venkovní restauraci, se odehrává na venkovním posezení Bartoňovy útulny v osadě Peklo. (Thanoris)
- Ve snímku zazní opakovaně skladba „Mein Gorilla hat 'ne Villa im Zoo“ od Hanse Alberse. (majky19)
- Během scény, kdy jde trio Bolek Polívka (Josef), Martin Huba (Alfred) a Jaroslav Dušek (Horst) na panáka, rozpravuje Marie (Anna Šišková) s Davidem (Csongor Kassai) v jídelně, Dušek zaťuká na okno, německy zahlásí jako gestapák (aby vyděsil Marii) a zasměje se. Scéna nebyla ve scénáři, tudíž Dušek improvizoval. (bohhous22)
- Richarda Tesaříka (kapitán) při postsynchronech nadaboval Karel Heřmánek. Vladimíra Marka (oficír SS) nadaboval Oto Ševčík, který byl rodilým Němcem, a role tak získala věrohodný německý přízvuk. (funhouse)
- V průběhu natáčení si Pjér la Šé'z při cvičné střelbě ze samopalu poškodil sluch. Od té doby prostřednictvím levého ucha nevnímá vysoké tóny. (Psychor)
- V rolích komparzistů účinkovali i josefovští občané. (Terva)
- Čtveřice Bolek Polívka (Josef Čížek), Jaroslav Dušek (Horst Prohaska), Simona Stašová (Libuše Šimáčková) a Jiří Kodet (Dr. Fischer-Rybář) se sešla již o rok dříve během natáčení filmu Pelíšky (1999). (x_silver)
- V jednom rozhovoru Bolek Polívka prozradil, že předobrazem pro vytvoření postavy Josefa Čížka mu byl jeho vlastní otec. (Olík)
- Předfilmem a zároveň neoddělitelnou součástí snímku je krátká animovaná parafráze dobových týdeníků Aktualita, vycházející z knižních ilustrací Pavla Reisenauera. (Taninaca)
- Film byl komerčně úspěšný i za hranicemi Česka. Za tři měsíce promítání ve Spojených státech amerických dosáhly tržby 3 milionů amerických dolarů. Film se promítal také v Německu, Polsku, Švýcarsku, Velké Británii a Asii. (jenik71)
- Filmovalo se v Josefově u Jaroměře a ve Smiřicích. (M.B)
- Film navštívilo v českých kinech 323 981 diváků a vydělal 19 470 510 Kč. (Pumiiix)